Hlavní obsah

Aňa Geislerová: Každý by si měl přečíst poslední dopis Milady Horákové

Novinky, Lenka Hloušková
Aktualizováno

V Karlových Varech se v neděli představil další z potenciálních hitů českých kin. Na podzim bude mít premiéru film prostě nazvaný Milada. Zachycuje smrt Milady Horákové, která byla po zinscenovaném soudním procesu v roce 1950 popravena. Jednu z výrazných rolí si ve snímku zahrála i Aňa Geislerová. A to negativní, prokurátorku, která posílá statečnou ženu z rozhodnutí komunistického aparátu na smrt...

Anna Geislerová o filmu MiladaVideo: Novinky

Článek

Znám vás spíše z kladných rolí. Jak se vám hrála prokurátorka Ludmila Brožová Polednová ve filmu Milada, který bude mít na podzim premiéru?

Ale ona není jedinou negativní rolí, kterou jsem kdy ztvárnila. Nicméně, pravda, je reálnou žijící postavou, tedy provádím vlastně personifikaci někoho kdysi žijícího. Nejvíc mě ovšem na té roli mrzelo, že je tak malá. Šlo totiž o úkol, který mě hrozně bavil.

Ukázka z filmu MiladaVideo: Bohemia Motion Pictures

Šla jste tedy do archívů? Procházela audio, případně video záznamy?

Je zajímavé, že o Brožové existují jen zvukové záznamy. Celý ten proces je sice i natočený, ale ona v něm není. Já jsem si z toho, co jsem přečetla, vysvětlila, že měla poměr s vysoce postaveným komunistickým pohlavárem, že ji nakonec z toho vyšoupli, vyčistili ji z historie. Ale jinak ano, poslouchala jsem všechno…

Jak jste jej přenášela do angličtiny. Přeci jen, angličtina zní jinak než čeština…

Její dikce je silná a specifická, přednes výrazný, že audiozáznamy k jejímu ztvárnění stačí. Obraz ani potřeba (k přípravě na roli - pozn. red.) nebyl. Měla takový specifický projev, patos. Odrážely se v něm - myslím - její skryté herecké ambice. Ona chtěla být kdysi herečkou. A i v té angličtině se vše tohle zahrát dá. Mě to strašně, ale opravdu strašně bavilo. Byl to pro mě - ještě jak nehraju divadlo - takový malý dar.

Foto: Milada-Vojtěch Hurych

Aňa Geislerová se pro roli prokurátorky důkladně učila její českou dikci. Tu následně výtečně převedla do angličtiny.

Ani na chvíli jste nepřemýšlela, že byste roli odmítla?

Ne, vůbec ne. Proč taky? Naopak: mě fakt mrzelo, že toho není víc. O tom procesu tolik víme, je tolik zdokumentovaný… Proto bych klidně točila celý týden. Soustředila se na ten její proslov. Je to děsivé. Děsivá scenérie. Obraz té doby.

Vy jste měla jeden natáčecí den?

Ne, tři.

Přesto režisér David Mrnka říká, že vaše scény jsou ve filmu nejsilnější. Označuje je za jedny z nejšílenějších. Byla to právě Ludmila Brožová Polednová, která tohle zlo ztělesňovala?

Nevím, jestli to nepřehnal… Já bych na ni neupozorňovala. Ta postava je opravdu malá. Ale její síla je v tom úhlu záběru. Právě ona (Brožová Polednová – pozn. red.) je symbolem strašlivého rozsudku. I když já si osobně myslím, že byla jen loutkou, tedy i v tom procesu. Mé scény jsou tak možná silné, ale film stojí opravdu hlavně na Miladě (hraje ji Ayelet Zurerová – pozn. red.), na její smrti, na strašlivé nespravedlnosti, bezmocnosti lidí… Já jsem ve filmu čistě jako služebníček.

Vraťme se k Miladě. Tušíte, proč si stále zhruba čtvrtina lidí myslí, že hrdinkou není?

Opravdu? A to jste zjišťovali kde? Koho jste se ptali?

Foto: Petr Horník, Právo

Režisér filmu David Mrnka s herečkami Aňou Geislerovou a Hanou Vagnerovou

Na Novinkách.cz k tomu byla anketa. Nechali jsme naše čtenáře klikat, tedy hlasovat.

To je neuvěřitelné…

Je. Nicméně: proces byl jednoznačně zdokumentovaný, vše bylo popsané, ale část Čechů nevěří tomu, že šlo o justiční vraždu.

Co k tomu říci? To mě naprosto šokuje, abych řekla pravdu. Přijde mi to děsivé. Není přeci nic silnějšího, statečnějšího, čistějšího, opravdovějšího, než když člověk stojí tváří v tvář nespravedlivé smrti. Ta její odvaha, síla… Já myslím, že by si každý měl alespoň jednou v životě přečíst její dopis na rozloučenou, který napsala své rodině. A ta si ho mohla přečíst až dávno, dávno po její popravě.

Vezmete na film i své starší děti?

Určitě. Děti už daly Anthropoid, takže si myslím, že Miladu zvládnou. Jinak snímek je určený pro všechny. Pro ty, kteří už na tuhle hrůzu zapomněli, nebo příběhu podobného hrdinství doteď vzdávají úctu. Možná by to Davida (režiséra – pozn. red.) nepotěšilo, ale tohle jsou přesně ty filmy, na které by měly chodit školy. Právě proto, aby si děti doplnily příběhy z naší minulosti. V dnešní době už málo čtou, ale obrazotvornost jim zůstala. A když se příběhy vyprávějí právě v obrazech, dostanou se jim líp pod kůži.

Premiéra filmu Milada je naplánována na 2. listopad.

Anketa

Považujete Miladu Horákovou za hrdinku?
ANO
79,8 %
NE
20,2 %
HLASOVÁNÍ SKONČILO: Celkem hlasovalo 7755 čtenářů.

Úryvek z posledního dopisu Milady Horákové psaný 27. června 1950 v půl třetí ráno

... Mám už dohráno opona se spouští, ale už se zase nový kus začíná. Ať je v něm však jen slavný a vítězný hrdina - žádná už tragédie! Mám Vás tolik, tolik ráda. Líbám Vás a tisknu. Jsem v mysli a modlitbách jen a jen u Vás. Hrála jsem to snad špatně, ale myslela jsem to poctivě. To mi můžete věřit. Jsem pokorná a odevzdaná do vůle Boží - tuto zkoušku mi určil a já jí procházím s jediným přáním: abych splnila zákony Boží a zachovala své čestné lidské jméno. Neplačte - neteskněte moc - je mi to takhle lepší než pozvolna umírat. Dlouhou nesvobodu už by mé srdce nevydrželo. Takto se rozletím zase do polí a luk, strání a k rybníkům, na hory i v nížiny. Budu zase nespoutaná, a ten klid a mír. Dejte mi ho - bylo toho tolik, co bylo nutno překonávat - chci už jít. Nebraňte mi svým nářkem. Musíte teď žít také za mne. Líbám Vás, líbám. S Bohem - vrátím se ve Vašem synovi nebo dceři. Už se zase vidím nově na světě. Bůh Vás posilni a teď abyste dobře to dítě postavili do světa. Janičko, miláčku, dceruško. Věro, sestřičko má, Pepíčku, táto můj, babinko, holčičky Věro, Aničko, Božko a Ty můj zatoulaný, drahý, jediný, krásný muži. Cítím; stojíte tu se mnou. Teď ještě pevný ruky stisk. - Ptáci už se probouzejí - začíná svítat. Jdu s hlavou vztyčenou - musí se umět i prohrát. To není hanba. I nepřítel nepozbyde úcty, je-li pravdivý a čestný. V boji se padá, a co je jiného život než boj. Buďte zdrávi! Jsem jen a jen Vaše. Milada

Související články

Statečná žena Milada Horáková

Po listopadu 1989 se jméno Milady Horákové vrátilo do našeho povědomí i do učebnic historie. Její životní příběh s tragickým koncem se v pravém slova smyslu...

Výběr článků

Načítám