Článek
Držitel osmi nominací na Oscara za filmovou hudbu, jenž dnes na karlovarském festivalu převezme Křišťálový glóbus za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii, v posledních letech také diriguje – a učiní tak i dnes večer v rámci zahájení festivalu, kdy s Českým národním symfonickým orchestrem zahraje ve světové premiéře ukázku z filmové hudby ke zmíněným Fantastickým zvířatům.
Těšíte se?
Když diriguju, jsem rád, že se můžu potkat s lidmi, kteří poslouchají mou hudbu. Těším se strašně, snad po mně nebudou házet rajčata nebo jinou zeleninu. Karlovy Vary jsou magické! Rád bych tu předvedl celý koncert, ale na ten si musíme počkat do listopadu, kdy přijedu dirigovat do Prahy.
Kdyby měl po vás zůstat jeden jediný film, který by to byl?
Myslím, že velmi dobrá hudba se mi podařila v Královně černé magie. Většinou je to tak, že to, na co jsem nejvíc pyšný, se zas tak neproslaví. Moje komerční citlivost taky bývá dost vedle. Třeba když jsem poprvé viděl snímek Batman začíná, na kterém jsem pracoval s Hansem Zimmerem, myslel jsem si, že to bude propadák. Bylo to tak temné!
Taky nikdo nečekal, že se z Pretty Woman, což byl jeden z vašich prvních filmů, kde je hudba zásadní, stane takový hit.
Garry Marshall, režisér Pretty Woman a jeden z neúžasnějších mužů, jaké jsem kdy v životě potkal, mě najal v době, kdy jsem měl za sebou jen pár filmů. Jsem mu za to dodnes vděčný. Od té doby jsem udělal devět filmů s Julií Roberts a tam se pracovalo samo – kdo by nechtěl mít džob, při němž se celý den dívá na Julii Roberts? Beru to jako dar, že jsem ji viděl hrát v tolika různých hereckých a emocionálních polohách. Mám pocit, že ji hodně dobře znám. Kdo tohle má?
Často mluvíte o tom, že váš způsob práce dramaticky změnil M. Night Shyamalan. Jak přesně?
Když jsme spolu pracovali na Šestém smyslu, šlo to ráz na ráz. On chtěl původně jiného skladatele, ale producenti mu doporučili, aby pracoval s někým zkušenějším. Když pak film získal několik nominací na Oscara a hudba nebyla jednou z nich, Night mi zavolal a řekl: „Víš, Jamesi, proč tě nenominovali? Tvoje hudba neměla jednotnou linku – jako by mohla být z různých filmů.“ Nevím úplně, jestli s ním souhlasím, nicméně on měl jasno.
Při další spolupráci mě požádal, abychom si vybrali jen tu nejjednodušší z nejjednodušších myšlenek a tu použili během celého filmu. Byl to Vyvolený. Připravil jsem si jednu klavírní variaci, Night byl nadšený a řekl: „Udělej celý film jen z téhle jediné etudy.“ Což sice nebylo možné, ale v podstatě jsem mu rozuměl – chtěl, abych byl disciplinovanější a použil jednu jedinou myšlenku během celého filmu. Což jsme pak zopakovali i ve Vesnici a dalších Nightových filmech. Od té doby vím, že nemusíte mít několik různých myšlenek – stačí jedna jediná, která koresponduje s vnitřním životem postav.
Který z více než stovky vašich filmů byl pro vás nejtěžší?
King Kong. Bylo to jako běžet maraton s padesátikilovým batohem na zádech. Během čtyř a půl týdne jsem musel napsat víc než čtyři hodiny hudby! Ale nikdy jsem nepracoval víc než u Fantastických zvířat. To byla extrémně těžká práce – bylo jasné, že tam bude hodně očekávání, že se na mě budou všichni upínat. Stejné kousky filmu jsem psal i třicetkrát, trvalo to sedm měsíců a na výsledku je to vidět, jsem na ten film velmi pyšný. Druhý díl se začíná natáčet za dva měsíce a do té doby musím dokončit několik dalších filmů, takže na dvojce začnu pracovat tak v březnu nebo v dubnu.
Kolik filmů stihnete ročně odbavit?
Čím jsem starší, tím víc si říkám, že bych měl pracovat méně… Jenže mě to pořád strašně baví! Letos budu dělat čtyři filmy. Nedávno jsem dokončil hudbu k parádnímu filmu Kathryn Bigelow, jmenuje se Detroit a je o velkých nepokojích, které se děly v Detroitu v roce 1967. Režisér Dan Gilroy, který natočil thriller Slídil, připravuje další film, Inner City, s Denzelem Washingtonem – taky krásná práce. Pak dělám Louskáčka, to je živá verze Čajkovského stejnojmenného baletu, kterou připravuje Lasse Hallström.
Jak jste zvládal Hunger Games, což byl projekt na několik let?
Ty filmy byly tak skvěle napsané a zrežírované, že mi ani nezabraly tolik času. Nebyly tam žádné pracovní konflikty; všichni věděli, co a proč dělají. Typicky jsem měl jeden díl hotový za osm týdnů a mezitím jsem v klidu dělal jinou práci.