Článek
Přestože avantgardní umělci hlásící se ke skupině byli různého světonázorového přesvědčení, soudržnost a komunikaci s ostatními složkami české kulturní scény to nijak zásadně neovlivnilo.
Svou roli zde sehrál fakt velké vzdálenosti Českých Budějovic od hlavního centra dění - Prahy, což podle kurátora přehlídky Jaroslava Anděla vedlo k větší toleranci. Ostatně dialog byl právě tím principem, jímž se umělci Linie řídili při svých aktivitách. Ty se projevovaly ve většině oborů, zejména ve výtvarném umění a literatuře.
"Důležitým momentem byla výměna mezi jednotlivými médii, mezi výtvarným uměním a fotografií, mezi filmem a literaturou a podobně. Tento fakt je na výstavě bohatě prezentován," prohlásil na tiskové konferenci Anděl.
Být moderní je moderní
Kromě fotografie, tance, literatury či malby čerpali členové Linie velkou inspiraci v rozhlasovém vysílení. V tehdejším Československu šlo o naprosté novum z počátku dvacátých let, první vysílání stanice Českého rozhlasu se mimochodem odehrálo jako jedno z prvních ve světě již v roce 1923.
Právě modernost a takto s ní spojené životní perspektivy se staly společným jmenovatelem avantgardy. Linie si však podle Anděla uvědomovala - a výstava to dokládá - i rizika moderní společnosti, totalitní systémy a hromadné zabíjení lidí, kterého bylo počínající století plné.
Vůdčí postavou skupiny byl učitel Josef Bartuška, který patřil k nejvšestrannějším osobnostem meziválečné avantgardy. Byl básníkem, fotografem, malířem, grafikem, kreslířem, tvůrcem četných koláží, publicistou, hudebníkem, divadelníkem i filmařem. Podobně mnohostranně se projevovali i Karel Valter, Oldřich Nouza, Karel Fleischmann a Emil Pitter.
Úrovně světové umělecké avantgardy dosáhla skupina Linie především na poli avantgardní fotografie, koláže a autorské knihy.
Avantgarda o mnoha médiích: Josef Bartuška a skupina Linie 1931-1939
Obecní dům v Praze, 25. srpna - 7. listopadu, denně 10 - 18 hodin