Článek
Kreslený 2D film přináší neotřelou a vtipnou směs představ a vzpomínek dvou papoušků, kteří jsou zavření v kleci, zatímco jejich majitel spí v křesle s krabicí ptačího zobu v klíně.
Cenu pro nejlepší celovečerní snímek si z jihočeského města odvezla největší hvězda festivalu Bill Plympton, který zde uvedl středoškolský kreslený crazy horor High Hair. Školní outsider a otloukánek Spud se zamiluje do královny školy Cherri, podaří se mu získat její lásku, ale spolu se svou dívkou je zabit hlavním sportovním idolem školy Rodem. Za rok se však oba jako oživlé mrtvoly vracejí na výroční školní ples, aby se pomstili. Porota ocenila na filmu, který vznikl v Plymptonově skromné produkci v rekordním čase, hlavně sžíravý, zneklidňující humor a vitální animaci.
Nejlepším krátkým snímkem se stal šestiminutový německý film Pád, který ve stylu trojrozměrné animace vytvořil na počítači Peter Kaboth. Zajímavě a vtipně ukazuje, jak by to asi vypadalo, kdyby se najednou zčista jasna zastavil čas.
Velmi zajímavá byla dvě oceněná díla v kategorii televizní tvorby. Cenu Grand Prix vyhrál seriál Nejsem zvíře Tima Searleho, který ironicky a zábavně líčí vztah umělce a zvířat. Neobvyklými a šílenými nápady sršel i druhý oceněný seriál Frank a Wendy. Jeho estonští autoři představují dvojici agentů, kteří v džungli moderního Estonska řeší různé zapeklité případy, ať už proměnu jednoho z hrdinů do jitrnice armádou nacistických trpaslíků či zbabělé útoky polárního medvěda, který v zábavním parku požírá americké turisty.
Nejlepším studentským snímkem se stal Přesčas trojice mladých Francouzů. Cena Jameson Short Film Award, která patří nejlepšímu domácímu filmu, byla udělena snímku Dopisy z Česka.
Trojice autorů Michaela Pavlátová, Pavel Koutský a Jiří Barta je po slavnostním večeru bohatší o dotaci této ceny, která dosahuje částky 6000 Euro.
"Letos jsme dosáhli rekordu v návštěvnosti, již nyní víme, že filmy vidělo více než 20 tisíc lidí," říká ředitel AniFestu Petr Slavík. Festival se snaží rozšiřovat program a také přilákat do sálů kromě animátorů a lidí z branže i veřejnost a dokonce školy. Zahraniční návštěvníci si během festivalu žádali, aby měli lepší možnost zhlédnout současné filmy domácí tvorby. Takových děl, které by ale snesly přísnější srovnání se zahraniční tvorbou tu mnoho není. I proto se v současných podmínkách ukazuje, že zachování AniFestu pro dobro domácí animované tvorby je takřka nezbytností.