Hlavní obsah

Metallica natočila dokument o krizi v souboru

Právo, Michal Husák

Do kin vstoupil rozsáhlý dokumentární film Metallica: Some Kind Of Monster. Zachycuje napětí v kapele při natáčení posledního alba. Ukázky z něho skupina promítala i při svém pražském koncertu 29. června. K filmu poskytl rozhovor bubeník souboru Lars Ulrich

Foto: Veronika Čičatková

Hlavní hudební hvězdou byl Kamil Střihavka.

Článek

Dokument ukazuje Metalliku ve velmi složité situaci. Přitom jste dovolili filmařům Joe Berlingerovi a Bruce Sinofskymu pokračovat, a nadále tak zasahovat velmi citelně do vnitřního chodu kapely i do vašich osobních věcí.

Dokonce i za tak nepříjemných okolností to pro nás byla cenná a pozitivní zkušenost. Uvědomili jsme si, kolik dobrého jsme dokázali a co všechno by mohlo přijít vniveč, kdybychom nedokázali pokračovat.

Jaká je atmosféra uvnitř skupiny dnes?

Všichni se mohou podívat. Film nakonec končí happy endem. A stejná nálada trvá i dnes, s odstupem roku a půl.

Zpěvák James Hetfield se po návratu z protialkoholní léčebny choval nejistě a děsil se života na turné. Zvládl to?

James byl obecně nervózní z věcí, u kterých nevěděl, jak ovlivní jeho fungování po návratu z léčení. Za poslední tři roky prošel dlouhou cestou, stejně jako my ostatní, a dnes společně zažíváme skvělé časy. A to i přesto, že občas dokážou být některé věci pěkně únavné. Vždyť turné trvá třináct čtrnáct měsíců.

Dokument o Metallice je rozvleklý

Zadání bylo jasné. Skupina Metallica požádala režiséry Joe Berlingera a Bruce Sinofskyho, aby pořídili dokument o nahrávání alba St. Anger. V té době ale nebyla v nejlepší pohodě. Zdálo se, že Newstedův vyhazov atmosféru pročistí, ale byly tu ještě nedořešené vztahy dvou zakládajících členů skupiny, kytaristy a zpěváka Jamese Hetfielda a bubeníka Larse Ulricha.

Podrážděná kapela si pozvala terapeuta, aby dal jejich vztahy dohromady. Film je svědkem mnoha nevraživých i mírumilovných střetů, které samozřejmě mnohem více uchvátí diváka, jenž o historii a vztazích ve skupině něco ví. To málo humoru, který z filmu vychází je jediným pojítkem s diváky mimo hudební svět.

Scéna, v níž bývalý kytarista Dave Mustaine takřka plačtivě vyčítá svým starým spoluhráčům, že ho ve třiaosmdesátém roce vyhodili, patří k nejlepším v celém filmu. Bohužel nevyvažuje spoustu prázdných slov, které mu vládnou. Kdyby byl o čtyřicet minut kratší, ušetřily by se peníze i trpělivost těch, kteří čekají, kdy se konečně něco stane (a ono ne a ne).

Film Metallica: Some Kind of Monster je především dárkem fanouškům. Jeho akční rádius však dál nedosahuje.

Jaroslav Špulák

Celý rozhovor otiskne čtvrteční Právo

Související témata:

Výběr článků

Načítám