Messerschmitty a Thunderbolty nad Krušnými horami válčily do poslední chvíle

Mnoho náletů mířilo v letech 1944-45 na tehdy vyloženě německý Cheb (Eger).

Nacisté si postavili vedle letiště z 1. republiky další moderní letiště a továrnu Flugzeugwerk Eger GmbH, kde vyráběli a opravovali Heinkely a Messerschmitty. Vzhledem k přítomnosti válečného průmyslu a blízkosti Německa šlo o jedno z nejbombardovanějších míst u nás. Američané tam podnikli šestnáct náletů. Výrobu se jim podařilo zlikvidovat v březnu 1945, ale samotné letiště ještě chvíli fungovalo, i když i na něm zasáhli čtrnáct letadel.

V dubnu se vrátili ještě několikrát a úspěšně zničili několik Messerschmittů a Junkersů na letištní ploše. Největší masakr způsobil velitel Robert A. Jackson s patnácti thunderbolty, který hlásil 32 zničených a 29 poškozených letadel.

Na Chebsku se stala zvláštní historka s americkým pilotem Bartonem T. Williamsem v dubnu 1945. Mladíkův Thunderbolt zasáhly kousky německého Heinkelu, ale doplachtil a dosedl na pole tak, že se nezranil. Vzal mapu a v noci prchal Chebskem směrem k americkým pozicím, což už nebylo tak daleko. Třetí den potkal své kamarády a byl zachráněn. Williams odlétal během války 82 misí a obdržel vyznamenání Air Medal a Distinguished Flying Cross. Příběh podrobně popisuje Filip Vojtášek v knize Pod palbou hloubkařů.

Také v Karlových Varech (Karlsbad) se usídlila nacistická Luftwaffe (letectvo) a letiště zažilo velký nálet 17. dubna 1945. Američany překvapilo, že karlovarští se na rozdíl od jiných měst v Sudetech vůbec nebrání tzv. flaky (německé protiletadlové kanóny). „Proti nám nepadla jediná rána,“ napsali do hlášení. Podařilo se jim zničit čtrnáct letadel a dva hangáry.

V Kraslicích (Graslitz), městečku, které kdysi osobně navštívil sám Hitler, stály vedle sebe vlaky s tanky a děly i vagóny s vězni z koncentráku. Několik jich 15. dubna 1945 bohužel zahynulo při útoku na vojenský vlak, jiní zmatku naopak využili, utekli a zachránili se. Mezi přeživšími byl i spisovatel Arnošt Lustig, který začal utíkat s kamarádem. Místní náckové z Volkssturmu je sice chytili, ale nakonec je nechali zmizet v krušnohorském lese.

Malá horská obec Kovářská (Schmiedeberg) se stala svědkem obrovské letecké bitvy 11. září 1944. Americké B-17G Flying Fortress a stíhačky Mustang se střetly s německými Messerschmitty. Na horské louky a vesničky toho dne pršely kusy letadel, doloženo je asi padesát sestřelených strojů - jen na Kovářskou spadlo pět německých letounů a čtyři americké. Jeden B-17G spadl přímo na tamní školu, která se dodnes jmenuje Základní škola Sgt. J. C. Kluttze, protože střelec Kluttz seděl v onom letounu a náraz zázrakem přežil.

V obci si v roce 1997 symbolicky podali ruce bývalí nepřátelé, němečtí a američtí letci, kteří se bitvy účastnili. Podrobnosti o události můžete najít v malém místním muzeu.

Kousek od Kovářské, na Hoře svatého Šebestiána (Sebastiansberg), došlo v dubnu 1945 k nešťastnému nedorozumění, když američtí piloti viděli velkou masu pochodujících lidí, asi je považovali za vojáky, jenže šlo o dozorce a vězně z koncentráku Buchenwald. Uvádí se 59 mrtvých, přičemž není jisté, kolik zahynulo omylem, a kolik jich úmyslně zavraždili dozorci.

V Klášterci nad Ohří (Klösterle an der Eger) zaútočili 17. dubna 1945 hloubkaři na vlak, který zrovna přejížděl po mostě Ohři. Lokomotiva byla zničena a vagóny začaly hořet, takže lidem nezbylo než skákat z poměrně vysokého mostu do mělké řeky, aby se zachránili. Dva se při tom zabili a sedm se těžce zranilo. Ve stejný den zaútočili na továrnu SUMAG vedle dnešního autobusového nádraží, kde vyráběli díly pro výše zmíněnou chebskou fabriku Flugzeugwerk Eger GmbH. Zemřeli tam čtyři lidé.

Za války byl považován za důležitý dopravní prostředek i koňský povoz, a tak docházelo na útoky z dnešního pohledu až bizarní. Jistý vesničan Schuster jel z Klášterce do Kadaně (Kaaden an der Eger) a oba koně mu zastřelila americká stíhačka z neznámé stíhací skupiny. Na vlaky se však útočilo častěji, ve stejné době třeba také v Kralupech u Chomutova (Deutsch Kralup), které již neexistují kvůli těžbě uhlí. Zahynul tam jeden železničář.

Na nádraží v Mostě (Brüx) usmrtily bomby 16. dubna 1945 čtyři  Němce, také poškodily budovu a čtyři vagóny.

Americký letec John H. Banks útočil 17. dubna 1945 na flaky na nádraží Lom (Bruch) u Mostu. Jeho Thunderbolt byl zasažen a Banks vyskočil s padákem, s nímž přistál u mateřské školy v Horním Lomu. Bohužel místní obyvatelé byli většinou nacisté. Okradli ho o věci i oblečení a zmlátili. Policista Anton Albert ho pak zastřelil a spolu s Annou Mösovou, prý fanatickou nacistkou, ho hodili do jámy.

Podobně tam lynčovali také letce Roberta W. Buchholtze. Podle publikace Pod palbou hloubkařů byla žena v roce 1947 Mimořádným lidovým osudem odsouzena na doživotí, ale ne za vraždu letců.

V dubnu 1945 proběhlo několik náletů v Ústí nad Labem (Aussig an der Elbe) na nádraží a na továrnu Chemische Werke Aussig-Falkenau GmbH (Spolchemie), několik domů bylo poškozeno a zemřela asi desítka lidí.

Malý památníček připomíná silný nálet s mnoha oběťmi v Žatci (Saaz) 16. dubna 1945. Nádražní budova dostala přímý zásah a zemřelo osmnáct lidí, převážně civilistů, Němců i Čechů, kteří tam čekali na vlak na Plzeň. Hromadný pohřeb se měl konat 18. dubna, ale účastníci opět uslyšeli letadla a v panice se rozutekli.   

Den předtím zaútočili spojenci na budované žatecké letiště (u dálnice D7 do Prahy) a poškodili čtyři Messerschmitty a jeden letoun Fiesler.

Podobných útoků bylo v Krušnohoří koncem války ještě mnohem více, zdecimovaná Luftwaffe už nebyla schopná jim bránit. Záznamy také ukazují, že tamní sudetští Němci, včetně dětí a žen, se až fanaticky bránili a například v Žatci do posledních dní po Američanech stříleli, což jim většinou přineslo jen zkázu.