Článek
Během večera, který připomenul Ždichyncovy básnické začátky v pražském Divadle Viola díky Vladimíru Justlovi a Miroslavu Kováříkovi, zazněly verše a mementa i z předcházející sbírky Hamlet v tekuté době. Široké rozkročení básníkovy duše od dob prehistorických přes varování z časů francouzské revoluce, vzpoury v boce Kotorské, dávných i blízkých okamžiků naděje mu umožňuje zamyslet se nad smyslem bytí. Smutné je poznání, že člověk, tento největší predátor, má jen jednoho nepřítele – sebe.
Obal knižní novinky.
Ve verších i fejetonech se opakovaně projevuje Ždichyncova fascinace kubismem. Ozvěny myšlenek Seiferta, Holana, Jefferse a dalších osobností ho vedou k přesvědčení, že člověk by měl v sobě rozvíjet to lepší. Přesto se nemůže vyvarovat stenů vydávaných po využívání nejmodernějších technologií.
Varuje před důsledky toho, že se člověk stal součástí spotřebitelského řetězce. Nechce, aby v další touze po poznání dehumanizoval svět. Vnitřním přesvědčením mu je myšlenka Immanuela Kanta ...hvězdné nebe nade mnou a mravní zákon ve mně a vyznání umělce, lékaře a filozofa Alberta Schweitzera o tom, co je nejdůležitější: úcta k životu.
Může se vám hodit na službě Zboží.cz: