Článek
Podepsán je pod ní Don Davis, který v klíčových skladbách The Trainman Cometh, Tetsujin a Navras spojil stejně jako na Matrix Reloaded své síly s projektem Juno Reactor, reprezentujícím progresivní směry techna, za nímž stojí Ben Watkins. A právě tyto skladby patří k nejlepším.
Snoubí se v nich futuristická vize computerového světa s dramatičností filmové symfonické hudby v tradicích Hitchcockova dvorního skladatele Bernarda Herrmanna.Vrcholem je závěreční devítiminutová skladba Navras, kterou obohacují ještě prvky world music a chorálu. Dostává v ní prostor indická flétna, perkuse Gregga Ellise a Afričana Mabiho Thobejaného i hlasy indických zpěváků v čele s Lakshmi Shankarem.
Jediným příspěvkem zvenčí je skladba In My Head od techno projektu Pale 3, za nímž stojí německý režisér Tom Tykwer (Lola běží o život). Ani ta se však nevymyká příliš z pojetí Watkinse, i když je tvrdší a přímočařejší.
Skladby, na nichž Davis nespolupracoval s Juno Reactor, se nesou v duchu dramatické filmové hudby, neutápějí se však ve zbytečném patosu jako díla hollywoodských dvorních autorů Williamse či Hornera, přestože v nich zaznívají i sbory. Chybí jim však kontrastní poklidnější poloha. Spirit Of Universe sice není uhnaný, jako většina dalších skladeb, jež mají tempo přímo zběsilé, ale po většinu doby je příliš mohutný, ba přímo pompézní. Odpovídá to však trendům, jaké se objevují v orchestrální filmové hudbě posledních let - stačí si vzpomenout na bojové scény z Pána prstenů od Howarda Shorea.
Juno Reactor pracují pro film
Juno Reactor se vedle natáčení vlastních desek či spolupracím s dalšími umělci, mezi nimiž se objevili i Laibach, se také věnují filmové hudbě. Jejich nahrávky se objevují ve snímcích Mortal Combat, Ztraceni ve vesmíru, Romeo a Julie a v prvním filmu o Laře Croft.
Matrix Revolutions, Warner Music 63:23
