Článek
Get Lucky je lyrické až poněkud beztvaré album, které vyzobává prvky různých stylů. Např. skladba Border Reiver, skotský pop-folk, nebyla jako otvírák celé desky zvolena úplně šťastně, ale pořád se "ještě dá".
Hard Shoulder připomíná quiet storm hudbu ze sedmdesátých let a po ní přichází jako překvapení archaické a velmi rázné rhytm and blues You Cant Beat the House. Pokud máte rádi Chicago 50. let, je to paráda, ale přece jen v tomto oboru jsou větší klasici než Knopfler.
Balada Monteleone je asi nejslabší z desky, uspávající piánko, smyčce jak ze Sinatry, dokonce i na Knopflera je to málo energické. Příjemná Cleaning My Gun nejvíce připomíná staré dobré Dire Straits a osmá Remebrance Day opět uspává, dokud se neozve dětský sbor opakující refrén.
Mark Knopfler na novince směřuje ke kytarovému "dědkovství", což není třeba chápat jen negativně - spíše jako tendenci, která přináší své kvality a ztrácí jiné. Album není převratné v žádném smyslu, ale pořád jde o hudbu vyzrálou, vkusnou a lehce nahořklou.
Celkové hodnocení: 70%