Článek
Zárukou kvality jsou už jména libretisty Jiřího Hubače a textaře Pavly Vrby, kteří své texty psali původně pro skladatele Karla Svobodu. K realizaci jejich muzikálu nikdy nedošlo, dědictví obou již zemřelých autorů se ale chopil zpěvák a skladatel Jiří Škorpík a spolu s dramaturgem Patrickem Fridrichovským a režisérem Radkem Balašem připravili muzikál pro nejširší publikum.
Není to míněno hanlivě, Škorpíkova hudba se drží středního popového proudu, ale její autor umí napsat chytlavý hit, dynamické taneční číslo i emotivní romantické scény. Je to „svobodovská“ a „draculovská“ hudba v tom nejlepším slova smyslu.
Pod gilotinu kráčející Marie Antoinetta je vděčná postava, nicméně libreto i inscenace vkusně i obratně vyhoví touze diváků zaplakat si nad osudem nešťastné (a jen jaksi okrajem i poživačně rozhazovačné) královny, včetně nutné lovestory s pohledným švédským vojákem Axelem von Fersen.
Zároveň nechá diváky nahlédnout do útrob revoluce se všemi jejími zjednodušujícími mechanismy. Tím – a slovníkem, v němž se objeví i repliky typu „Republiku si rozvracet nedáme!“ – výpravný historický muzikál zároveň připomene historii ne až tak dávnou.
Skvělé obsazení
Balašova inscenace má jako velké plus dobře vybrané obsazení, jemuž pěvecky i herecky dominuje Monika Absolonová, která působivě postihuje proměnu lehkomyslné aristokratky v hrdou, byť davem smýkanou a poplivanou ženu jdoucí pod gilotinu.
Po jejím boku stojí dva typově dobře odlišení muži. Zjevem i lyrickým tenorem romantický Peter Strenáčik jako Axel von Fersen a robustní navenek, leč vnitřně naivní i citlivý Ludvík XVI. Michala Novotného. Pěvecky je hlavní hvězdou suverénní tenor Davida Uličníka v roli veřejného žalobce Antoina Quentina Fouquiera-Tinvillea, na velké scéně se neztratí ani představitelé královských dětí – na zhlédnuté repríze Natálie Grossová a Jan Říha. A za ocenění rozhodně stojí temperamentní pěvecký, herecký i pohybový výkon company.
Marie Antoinetta je – i díky výpravným kostýmům Josefa Jelínka a působivým scénickým projekcím Petra Hlouška – podívaná, která nezklame. Je dobře, že nezůstala zavřená „v šuplíku“ jako nenaplněný odkaz obou tvůrců ani že nesklouzla k pouhé historické show.