Článek
Scéně dominují trosky letadla, kmen baobabu, řada truhel a dalších rekvizit: koberců, knih, kanystrů, obřích květináčů, počítadel, šachovnic, lepenkových siluet malého prince.
Většinou je to vše ale utopeno v polotmě a na diváky působí především desítky malých obrazovek, jimiž inscenátoři avizovali návaznost na dědictví Radokova a Svobodova polyekranu a na nichž se neustále něco děje: rozvíjejí se růže, přebíhají bílí i hořící koně, řeční politici, blikají čísla, nechybí ani loutky a samozřejmě živá liška.
Zjevně to celé muselo dát hodně práce, ale v podstatě se polyekran využívá jen jako projekční plátno, jakýsi obří kaleidoskop, nic víc. A před ním se odehrává typické morávkovské balábile s davem postav a zvuků, které křehký smysl Malého prince téměř úplně zahluší a znejasní.
Lišku a Maminku ztvárňuje něžně Jaroslava Pokorná.
Hudba Zbyňka Matějů je okázale oratorní, s navracející se citací části requiem Rex tremendae majestatis, jež by sama o sobě mohla být dobrým mottem inscenace, protože staví proti sobě hrůzu a soucitnou lásku jako vykoupení, což je i téma Malého prince, ale bohužel jí není rozumět ani v její latinské podobě, natož aby se dočkala českého překladu.
Ačkoli Laterna magika inzeruje Malého prince jako rodinné představení, není pravděpodobné, že se v takto traktovaném příběhu budou děti schopny orientovat, spíš to bude problém i pro dospělé, které Exupéryho knížku už dlouho neměli v ruce.
Hlavním výrazovým prvkem je nadsazená grotesknost, přecházející zhusta v pitvoření, což je bohužel stále užívaný prostředek, jimiž se dospělí obracejí na děti.
¨Petr Batěk jako Malý princ s výbornými chlapeckými představiteli Malého prince.
Čestnou výjimkou je Letec Petra Batěka, Maminka a Liška Jaroslavy Pokorné, jejíž něžný hlas ale v inscenaci dost zaniká, a především chlapečtí představitelé Malého prince, kteří jsou velmi autentičtí a emotivně působiví, dokonce i když je režisér nutí k neustálému pofňukávání, jako by si jiný výraz smutku, samoty a zklamání nedovedl představit.
Malý princ na Nové scéně je především podívaná, která ale ve své stereotypnosti brzy omrzí. Jeho poslání o tom, že správně vidíme jen srdcem, však dolehne jen k málokomu.
50 %
Antoine de Saint-Exupéry: Malý princ (velké putování)
Scénář Vladimír Morávek a Petr Oslzlý, režie Vladimír Morávek, scénografie Daniel Dvořák, kostýmy Sylva Zimula Hanáková, hudba Zbyněk Matějů, choreografie Libor Vaculík, dramaturgie Lucie Němečková, projekce Šimon Koudela, kamera Matěj Cibulka, zvukový design Ivo Špalj. Premiéra 1. dubna na Nové scéně ND Praha.