Malý princ v baletním hávu. V sobotu má světovou premiéru na plzeňské Nové scéně

„Tuto pohádku zahalenou v alegoriích a symbolech si můžeme vykládat mnoha různými způsoby a každý z nich je vlastně správný,“ uvedl šéf baletního souboru Jiří Pokorný a dodal: „Naším cílem bylo vytvořit rodinné představení, které nebude nudit děti ani dospělé.“

Gaëten Pires, který v poetickém příběhu ztvární roli Letce, poznamenal: „Malý princ je jediná kniha, kterou si pamatuji ze školy. Dá se číst jako pohádka i jako filozofický text. I na představení se můžu dívat jako dítě. Nebo jako dospělý.“

Kniha už kdysi učarovala řediteli plzeňského divadla Martinu Otavovi: „Prvně jsem ji četl ve třinácti. Měl jsem ji hluboko v srdci. A snil jsem o tom, že ji někdy upravím pro jeviště.“

Šance se naskytla, když na Exupéryho dílo vypršela autorská práva. „Původně jsem uvažoval o opeře, ale nakonec dostala přednost baletní verze,“ konstatoval Otava.

Společně s Michaelem Lieberzeitem napsal libreto a chopil se - ač specialista na opery - vůbec poprvé baletní režie. Hudbu zkomponovala skladatelka a zpěvačka Gabriela Vermelho. „Dělali jsme na tom rok,“ připomněl Otava.

Představení začíná stejně jako román - havárií letadla v poušti. Stavba děje je však jiná. „Knížka je knížka. My děláme divadlo,“ podotkl Otava a prozradil: „Náš příběh se odvíjí od letce, který na pokraji smrti rekapituluje svůj dosavadní život. Ve své osamělosti v sobě nachází malého prince, se kterým je svět barevnější, veselejší i moudřejší, ale na kterého už dávno zapomněl.“

Nechybí postavy z knihy. Růže, tedy alegorie na matku. Liška, letcova přítelkyně. Král. Byznysmen. Domýšlivec. Tvůrci využívají nejen tanec, ale i mluvené slovo a zpěv.

Kostýmy a scénu navrhla Dana Haklová. „Naše pojetí Malého prince knihu nekopíruje, ale inspiruje se jí. Od začátku byla inscenace zamýšlena jako rodinné představení, proto by měla být vizuálně zajímavá i pro děti, které v příběhu mohou vidět či vnímat jiné věci než dospělí,“ upozornila Haklová. Nechybí odkazy na válku i ekologický apel.

„Důležitou roli hrají světla, projekce. Bez těch by to nebylo ono,“ upozornila. „Je to rychlé, není to rozvláčné, a občas je to drsné - třeba když se na scéně objeví byznysmen,“ uzavřela Haklová.

Může se vám hodit na Firmy.cz: Divadlo J. K. Tyla - Nová scéna