„Maluj barvu, kterou vidíš, a nevymýšlej si,“ říkával Kája Saudek synovi. Ten dál pracuje na otcově uměleckém odkazu

Patrik na svého otce vzpomíná rád. Jeho obrazy miluje. „Od táty jsem dostal několik atributů a jsou jednoznačně pozitivní,“ usmívá se umělec, který svého otce podobou nezapře.

„Je to láska ke zvířatům, protože jsme vždycky měli doma hodně zvířat - psy, křečky, morčata, kočky. A samozřejmě láska k malování, láska k umění. Předal mi možnost si tím vydělávat na živobytí,“ přiznává malíř, který sám uskutečňuje několik výstav ročně.

Patrik vypráví, že k malování byl veden, protože to mělo velmi praktický význam hlavně pro Káju.

„Vedle toho, že to byl umělec, tak si vydělával peníze jako komerční malíř. Nevydělával jen obrazem, ale komiksem a různou televizní tvorbou. Byl jsem mu k ruce jako první. Byl mezi námi vztah učedník a mistr,“ vzpomíná s tím, že řemeslu se učí stále.

Léta strávená pod křídly slavného otce určila Patrikovi i návyky do budoucnosti. Mladý Saudek vypráví, že tatínek uměl obrazy vždy začít a dokončit.

„Já jsem dělal tu střední část. On to pak dokončoval. Takže dneska v mých šestapadesáti a jeho devadesáti letech jsem na tom tak, že to pokračování dělám dodnes. Pro mě je nejtěžší začít a skončit,“ směje se.

Nejen ve tváři, ale i v rukopise tvorby jsou vidět podobnosti. Patrik se ovšem snaží odkaz umu svého slavného otce rozšiřovat dál, jinam.

„Jinam znamená Patrik Saudek. Kája mě naučil kreslit, malovat, práci s barvou, ale nenaučil mě to, abych byl čistý epigon jeho umění. To by nemělo smysl, Kája Saudek je jenom jeden. Ale ten styl je vztah mezi námi dvěma, mezi otcem a synem. Snažím se si s ním takhle skrz obrazy popovídat,“ svěřuje se Novinkám umělec.

Patrik na otce vzpomíná jako na laskavého, ale zároveň i velmi temperamentního. Kromě toho, že Kája uměl syna náležitě pochválit, byl prý ale i velký kritik.

„Například když jsem vybarvoval jeho komiksy, přeháněl jsem barvy a růžová najednou byla růžová jako prase, nikoliv na tvář nějaké slečny nebo pána. Tak mi říkával: podívej se na svoji ruku a maluj tu barvu, kterou vidíš, nevymýšlej kraviny,“ směje se dnes úspěšný malíř.

Patrik si myslí, že kdyby tu dnes tatínek byl, měl by jak z něj, tak ze sestry Bereniky velkou radost. Prý často hovořil o tom, kdyby jako rodina vytvořili něco jako továrnu na obrazy jako například Andy Warhol. A jako odkaz rodiny by tak nezanikl.

„Myslím, že by se usmíval a byl rád. Smrtí nic nekončí, právě to pokračování by tam mohlo být,“ říká.

Kája Saudek zemřel v červnu 2015 v osmdesáti letech po devíti letech, která strávil v kómatu poté, co mu nešťastnou náhodou zaskočilo sousto v krku. Je pohřben na Vyšehradském hřbitově.