Malíř Michal Nesázal a jeho cesta osamělého poutníka

V roce 1992 mu byla udělena Cena Jindřicha Chalupeckého, kterou převzal z rukou Václava Havla. Svá nejnovější díla vystavuje v mělnické Galerii Ve Věži až do 10. září.

Sleduje vědecké trendy

Preciznost, řemeslná poctivost a důraz na detail jsou charakteristické pro jeho současnou tvorbu. Bytostná potřeba zkoumat realitu, stejně jako ji vytvářet, ho dovedla k zájmu o kosmologii a kvantovou fyziku.

Jeho cesta připomíná pouť osamělého poutníka. V hlubokém ponoru a s doširoka otevřenýma očima sděluje divákovi svou zprávu o světě. Úžas, ten základní předpoklad na cestě poznání, ho nepouští a vybízí ho ke sledování nejnovějších trendů, s nimiž se vědci zmocňují stále hlubších úrovní reality.

„Chci zachytit, co se může odehrávat pod atomárním světem, onu kvantovou pěnu, svět, jehož rozměry jsou pro nás naprosto nepochopitelné. Zákony, které fungují na atomové úrovni, v té pod nimi už neplatí,“ vyjádřil se umělec.

Výběr z umělcova díla za posledních sedm let přináší výstava Modely světů, která je do 10. září k vidění v mělnické Galerii Ve Věži. I když by si autor k letošním šedesátinám jistě zasloužil rozlehlejší prostor ke své výtvarné retrospektivě, mělnická galerie nabízí zdařilý průřez jeho nejnovější tvorbou.

Ve čtyřech poschodích je k vidění bezmála stovka děl, zahrnujících kresby i malby. Komorní místo poblíž mělnického náměstí nabízí možnost dát si zde kávu a nechat na sebe obrazy působit.

Vystavená díla v sobě kombinují téma barevných snových krajin, které autor ukázal v roce 2002 v magické sérii Neonland, a minimalistických kreseb, kterým se věnuje v poslední době. Výstava Modely světů ukazuje díla, v nichž božské krajiny začátku tisíciletí ustupují spíše abstrahovaným symbolům. Liduprázdné terény se prolínají s digitálními kódy, popřípadě nabízejí krajinné pohledy obohacené o nové neviditelné dimenze.

Častým námětem obrazů je i téma plynutí času a jeho zadržení v přítomném okamžiku. Nabízejí se otázky: jak velká část reality je ta, kterou vnímáme smysly? Jak moc se místo, na které upíráme zrak, proměňuje v čase, byť by to byla vteřina? Autorova snaha vyložit podstatu času a prostoru se mísí s úvahami, zda to vůbec je možné.

Jeho nynější pouť je pomyslným zoomem do povahy světa a vesmíru, který se pokouší rozebrat na nejmenší možné částečky – bod a přítomný okamžik. Mohou se v jiné dimenzi poskládat jinak? Je náš svět jen jednou z verzí různých možností světů? Může naše vnímání najít cestu k otevření těchto zatím hypotetických nových dimenzí?

Tyto vizuální úvahy jsou zahaleny do precizní výtvarné formy, v níž každý bod respektuje vesmírný řád. Výstava Modely světů je tak zprávou o umělcově zrání i o skryté a dosud nepoznané povaze naší současné reality.

Může se vám hodit na Firmy.cz. Galerie Ve Věži