Malíř a sochař Jaroslav Róna: Obrazy nerad popisuji. Každému se rozběhnou vlastní asociace a příběhy

Umělci jako první ve společnosti reagují na dění kolem sebe. Nepřekvapí tedy, že Jaroslav Róna rozpracovává jistý úpadek západní společnosti, hledá staré civilizace, opírá se o křesťanství, hledá duchovní projevy domorodých etnických skupin.

V symbolech nás zavede ke kořenům, kde to všechno začalo. Takové poselství mohou diváci pocítit třeba v obraze s názvem Procesí v Jeruzalémě, jenž má jednoznačný apel na naši dobu.

Dalším tématem výstavy jsou roboti, stroje, ať už spojené s lidmi, nebo se zvířaty, industrializace, putování časem, ale i osobní vzpomínky z cest. Třeba v obraze Menhir, který je volnou asociací na energii chrámu v Karnaku, kde mezi obelisky Jaroslav Róna v 80. letech nocoval.

Autor v malbě odkazuje i na impresionismus a pointilismus. V obraze Audience u hmyzího krále utíká do fantaskního světa, stejně jako v díle Makabrózní zátiší, kde vidíme symboly lebky, vadnoucích květů, pozorujeme útroby nějakého tvora, který může být padlým rytířem i prehistorickým ještěrem.

„Ve své tvorbě odkazuje na příběhy z osobního života, z cestování, z literatury i filmů, které Jaroslav Róna zbožňuje. Je neustále zvídavý, prozkoumává nové světy a formy, přitom rozvíjí svoje vědění a výtvarný projev,“ doplňuje ředitelka galerie Blanka Čermáková.

Umělce Jaroslava Rónu si spojujeme s monumentálními sochami. V hlavním městě potkáte objekty s názvem pomník Franze Kafky, Čtenář v křesle atd. V Liberci Lampu Edison a v Brně zase Odvahu.

V Trafo Gallery samozřejmě skrze limitované prostory uvidíte menší až střední díla. Jsou modelem pro objekty, jež na svoji nadživotní velikost teprve čekají.

Socha Průzkumník, která je i názvem celé výstavy, je například předobrazem ke čtyřmetrové soše, kterou autor plánuje zhotovit z bronzu.

S potěšením si v galerii prohlédnete i černobílé kresby. Nejsou to jednoduché skici, ale do detailu propracované obrázky, jež autor vytváří na cestách. Tedy ve chvíli, kdy nemá možnost malovat či sochařit.

I přes jejich malé rozměry v nich „čtete“ bohaté příběhy a lze je pozorovat poměrně dlouho. Svěží „zápisky z cest“, které vznikají ve chvílích odpočinku, vyšly opakovaně knižně pod názvem Sto kreseb odněkud.