Článek
V komorním interiéru jsou jednotlivé práce umístěny těsně vedle sebe, takže má návštěvník okamžité srovnání různých uměleckých škol a estetických přístupů k dané problematice. Hned vlevo u vchodu velkoformátový olej na plátně Michala Rittsteina Záblesk spontánní radosti (2012). Jde o výrazně expresivní figurativní dílo. V centru dění se nachází zvláštní surreálný živočich s kachní hlavou, zavalitým tělem a tlapami s ostrými drápy. Na klíně má položenou nahou lidskou postavu. Tato halucinogenní verze piety představuje jakýsi předkrm pro to, co návštěvníka uvnitř čeká.
Na druhém konci interiéru i tvůrčího spektra visí velkoformátové plátno Karla Valtera Husitský „Beránek“ od Hlásiva (1971–2). I když je na obraze jen „banální“ pohled do kraje, díky malířovu hledání zvláštních postupů v kompozici působí prostřednictvím kladení různě zelených ploch vedle sebe téměř jako kubistické zátiší.
Obraz Jana Smetany Fragmenty paměti II už s realitou zachází mnohem velkoryseji. Červený a zelený podklad evokuje krev rozstříknutou na trávníku. A na tento poněkud morbidní podklad tvůrce narouboval šedočerná torza strojového zařízení.
Klasickou romantickou krajinu má od nepaměti v gesci Kamil Lhoták. Na výstavě je zastoupen olejem na plátně Červenožlutý jehlan (1980). Jde klasický lhotákovský motiv. Modrá obloha s bílým nadýchaným mrakem, zelený pažit a v dáli kouřící tovární komín. Dvoubarevný jehlan s modrým praporkem a šedá krychle v popředí už dávají pozorovateli možnost vymyslet si k této scenérii vlastní příběh.
Ota Janeček si svou přírodní představu zabalil do oblých tvarů. Plátno Flora ukazuje krajinu na sklonku podzimu.
Výstava je velmi dobrou ukázkou toho, že domácí výtvarná scéna patřila vždy v našem umění k opravdu špičkovým disciplínám. A to nejen díky tematické pestrosti, ale i díky špičkově zvládnutému řemeslu.
Může se vám hodit na Firmy.cz: Galerie Moderna