Článek
Rozhodnutím poroty se odchod z tohoto světa stal součástí ceremoniálu, hlavní cenu i prémii 200 tisíc od podniku Karlovarské minerální vody si totiž odnesl román Jana Balabána Zeptej se táty a jako nakladatelský čin byla oslavena edice AAA nakladatelství Argo, které šestnáct let dávala tvář Eva Slámová.
Balabán zemřel náhle prakticky po dokončení poslední verze svého rukopisu 23. dubna 2010, Slámová pak po nemoci loni na Štědrý den. O hlavní ceně bylo podle mého názoru jasno už po nominacích – Balabán zvítězil v mnoha anketách o nejlepší knihu loňského roku. Paradoxně se v knize ptal otce, který právě zemřel. Smrt je hlavním tématem románu, ač v něm jde o kritické vyrovnávání s minulostí, se životem v době normalizace.
Když si prozaik v roce 2005 odnesl cenu Litera za knihu povídek Možná že odcházíme, v rozhovoru pro Právo řekl, co mu nejvíc vadí: „Povrchnost, blbost, která je často projevem nedovzdělanosti, arogantního nezájmu. Nechci mluvit o politice.“
„Ale budu mluvit o jazyku, který začíná ztrácet smysl. Začínají se nám ztrácet slova a místo nich nastupují znaky. Najednou nám přicházejí bulvární refrény místo informací. A tam, kde se nemyslí, tam, kde se necítí, se pouze udržuje bezduchý provoz. Mám za to, že reklama je povolená lež. Ale když se ve společnosti všechno zrelativizuje příliš, pak je povolená lež všude,“ dodal.
Ceny 10. ročníku |
---|
Magnesia Litera – Kniha roku |
Jan Balabán: Zeptej se táty |
Litera za prózu |
Martin Ryšavý: Vrač |
Litera za poezii |
Josef Hrubý: Otylé ach |
Litera za nakladatelský čin |
Edice AAA |
Litera za překladovou knihu |
Herta Müllerová: Rozhoupaný dech (Přeložila Radka Denemarková) |
Litera za knihu pro děti a mládež |
Alžběta Skálová: Pampe a Šinka |
Litera za literaturu faktu |
Vladimír Papoušek a kol.: Dějiny nové moderny |
Litera pro objev roku |
Markéta Baňková: Straka v říši entropie |
Cena čtenářů |
Hana Andronikova: Nebe nemá dno |
Rozevírat uzavřený intelektuální obzor Česka se po celý svůj jedenapadesátiletý život snažila i amerikanistka a editorka Eva Slámová, díky níž si čtenáři mj. četli díla Cormaka McCarthyho, Toma Robbinse, Nicka Cavea; Robert Fulghum dokonce vydal poprvé své prózy v češtině a teprve potom v rodné řeči. Grafikem poutavé edice je od začátku Libor Batrla.
Popularitu mezi porotci si udržel Martin Ryšavý, loni oceněný za nijak originální reportáže ze Sibiře. Zaujal i jeho nový román Vrač, jehož hrdinou je bývalý režisér, který prošel řadou regionálních i experimentálních divadel a v současnosti je zaměstnán jako dispečer moskevských komunálních služeb. Radka Denemarková byla oceněna za tlumočení próz nositelky Nobelovy ceny Herty Müllerové.
Překvapením se mohlo zdát vítězství básníka Josefa Hrubého se sbírkou Otylé ach, jemuž dali porotci přednost před knihami Nesmír Karla Šiktance a Z deníku po Celanovi J. J. Nováka.
Čtenáři dali najevo svůj názor. Jistě ovlivnili cenu za Objev roku „vědeckým“ pohádkám Markéty Baňkové Straka v říši entropie.
V přímém hlasování na internetu i prostřednictvím pohlednic rozhodli pro román Hany Andronikové Nebe nemá dno. I ona se podobně jako Balabán dívá kriticky na náš život.
„V civilizaci v nás převládá pocit, že máme věci pod kontrolou, že cosi řídíme, ovlivňujeme,“ řekla mi v rozhovoru. „Naší kultuře je hledání vize cizí, v přístupu převažuje rácio, sny nemají velkou váhu. Domorodé kultury považují sny a vize za důležitou součást života, svět snové reality je pro ně stejně skutečný jako svět fyzický.“
V jubilejním desátém ročníku podpořily soutěž opět Karlovarské minerální vody, neboť jejich zájmem je podporovat kvalitní knihy, a to původní i překladové. Se značkou minerální vody Magnesia jsou titulárním partnerem, kniha roku získala peněžitou prémii ve výši 200 tisíc korun.