Má mě rád(a) nebo ne aneb Jak partnerské vztahy ovládly český film

Jen s lehkou nadsázkou lze říci, že v nich každý chodí/spí/rozchází se s každým, takže nepravidelnému divákovi stačí se po pár měsících rychle zorientovat a může lehce naskočit do někdy i patnáct let jedoucího vlaku.

Jenže v posledních letech se omílání všech možných i nemožných partnerských vztahů prosadilo i jako jedno z hlavních témat české kinematografie, navíc velmi často v žánru bezduchých komedií, které si říkají romantické a z nekonečných seriálů si patrně vzaly vzor s nadějí, že co se udrží v televizi, může se uchytit i v kinech.

Snímky, které by se dobře uplatnily jako jednotlivé díly libovolného seriálu, se valí do kin, někdy propadnou, někdy jim to u diváků i vyjde, jako třeba režijnímu debutu Petra Kolečka Přes prsty o dvou beach volejbalistkách a jednom obstarožním donchuánovi, na který už přišlo 340 000 diváků. Půl milionu to sice není a patrně ani nebude, ale přes 52 milionů na tržbách jsou přece jen hezké peníze.

Trend vztahových filmů i ve výhledu premiér pokračuje, nezbývá tedy než doufat, že „kvalita“ dosáhla letos dna snímky jako Román pro pokročilé nebo Léto s gentlemanem.

Již ode dneška se pokusí zaujmout Hra, film natočený v koprodukci Česka, Chile, Francie a Jižní Korey. Scenáristou a režisérem je Chilan Alejandro Fernández Almendras, který do hlavní role mladého ředitele oblastního divadla obsadil Jiřího Mádla, do dalších například Mariku Šoposkou, Elizavetu Maximovou nebo Jiřího Štrébla.

„Téma je klasické: manželství, milostný trojúhelník. Tři hlavní postavy dělají chyby a navzájem si ubližují; ale protože jsou slabí, ne protože by byli zlí,“ říká režisér a dodává, že jinak je jeho film v mnoha ohledech jiný než většina dnešních snímků.

„Černobílý, natočený ve formátu 4:3, velice tradičním způsobem, se statickou kamerou a s použitím klasické hudby. Je to vlastně pocta filmům československé nové vlny, ale i pozdějším snímkům Bély Tarra nebo Krzysztofa Kieślowského,“ přiznává Almendras.

Už za týden vstoupí do kin Ženská na vrcholu a bude mít podobu Anny Polívkové, která se v žánru romantických komedií docela zabydlela, jen v posledních dvou letech už jsme ji viděli ve snímcích Dvě nevěsty a jedna svatba, Špindl nebo Po čem muži touží.

Tentokrát hraje Helenu, úspěšnou majitelku pražské biokavárny, zastánkyni zdravého životního stylu a svobodnou matku osmiletého synka. S tím chce strávit klidné Vánoce ve slovenských horách, což jí nevyjde i díky setkání se dvěma bratry (Martin Dejdar a Marek Němec), s nimiž se zaplete do adrenalinových sportů i milostného trojúhelníku.

V Ženské na vrcholu nemá být nouze o sníh, dobrodružství, lásku a legraci a po dlouhé době v ní uvidíme herečku Janu Preissovou.

„Hraji hodně starostlivou babičku Janinku. Je mi docela podobná, protože ve skutečnosti starostlivá babička jsem a jsem jí ráda,“ říká o své roli Preissová a dodává: „Přestože jsme natáčeli na horách, ve filmu se neposadím ani na saně.“ Jejího manžela, poněkud rozpustilého dědečka Josefa, hraje Bolek Polívka. „Zároveň jsem otcem své opravdové, ale také filmové dcery Aničky. Paradoxem je, že ve filmu o sobě víc mluvíme a píšeme si, ale skoro se nevidíme,“ říká Polívka.

Na půdorysu manželství Karla a Saši, které se ocitlo v mrtvém bodě, vykreslil debutující scenárista a režisér Bohdan Karásek obraz partnerských vztahů dnešních třicátníků v „přemýšlivé komedii“ Karel, já a ty, která má premiéru za čtrnáct dní.

Ústřední hrdinka, mladá právnička Saša (Jenovéfa Boková), si dává pauzu od vztahu s Karlem a najde chvilkový azyl u Dušana, který jim kdysi hrál na svatbě. Film ubíhá ve volném sledu setkání, rozmluv, drobných epizod, jimiž obě ústřední postavy, občas vzájemně, občas každý zvlášť, ohledávají téma partnerských vztahů.

O Karáskově debutu se mluví jako o prvním českém mumblecore filmu, podžánru současného amerického nezávislého filmu. Vyznačuje se přirozeností dialogů i hereckých výkonů a vzniká s velmi omezeným rozpočtem.

Distributorem je spolek Marienbad Film, který pořádá festival nezávislých a experimentálních filmů Marienbad Film Festival a Mobilní filmový klub. Snímek Karel, já a ty je tak nejen debutem filmovým, ale i distribučním.