Článek
Obě pracují s abstraktním vyjádřením hmotné skutečnosti, ale naprosto odlišně využívají daných vizuálních prostředků. Proto se expozice jmenuje Fragment kaleidoskopu, protože název akcentuje symbolické spojení dvou prvků pomyslného kaleidoskopu.
Na komentované prohlídce, která proběhla ve čtvrtek, ukázala Lu Jindrák Skřivánková své nové obrazy i prostorové objekty. „Všechny mé vystavené práce, je jich celkem patnáct, vznikly v roce 2022. Nejnovější jsou dva prostorové objekty a obraz s mappingem, videoprojekcí na jeho ploše. Výstava trvá v této podobě do konce ledna, ale pak se mírně promění a skončí až na konci března,“ uvedla.
Co návštěvníka zaujme v prostorách hlavního výstavního sálu na první pohled, budou bezpochyby dva prostorové objekty. Jsou vytvořené moderní technologií 3D printu a jejich základním materiálem je kolorovaný beton.
Vertikálně pojatá skulptura Musela jsem se ovládnout pracuje s divoce propletenými křivkami, které jako by chtěly akcentovat bouřlivé erupce emocí skrývaných v nitru každého jednotlivce. Druhá práce, Pusu, má tvar polootevřených smyslných rtů, takže vyjadřuje i určitou latentní erotickou rovinu.
„Prostorové objekty mě velice zajímají. Dělám je ve spolupráci s firmou Weber, která se věnuje stavebním materiálům. Umožnila mi využít laboratoř, ve které začínají využívat 3D betonový print. Ten mě vždy zajímal, takže bych se mu chtěla v budoucnu věnovat právě při tvorbě prostorových objektů,“ vysvětlila tvůrkyně.
Výše uvedený fenomén skrytých emocí se objevuje i na obrazech výtvarnice. Jako kdyby se snažila estetickou formou zhmotnit zasuté příběhy lidského podvědomí. Tento „freudovský“ rozměr je patrný na dvojici rozlehlých pláten Subconscious II a To face. Dominující černá je narušována barevnými skvrnami, které se derou na povrch.
„Hodně mě zajímá kontrast, třeba hrubost a dokonalost, světlo a stín, klid a neklid. Takže proto využívám zlatých a stříbrných ploch jako určitého protikladu,“ dodává Skřivánková.
Zlatá a stříbrná barva jsou dva archaické symbolické principy. Slunce jako mužský symbol a stříbrná coby stříbrný symbol luny. Proto obraz Paradise again stojí a padá s prvoplánovým kontrastem černého fundamentu a rozčilujících zlatých fragmentů na povrchu. Zatímco I will never forget that moment II. má jako dominantní barvu stříbrnou, jejíž pomyslnou vládu narušuje další barevný fragment. „Ze stříbrné plochy probleskuje i modrá plocha, aby bylo jasné, že pod tím hlavním povrchem se skrývají ještě další vrstvy,“ vysvětlila malířka.
Na výstavě jsou i díla, která svou pozitivní barevností naznačují, že na svět se lze dívat i z lepší stránky. Stretch your eyes působí uklidňujícím dojmem proto, že teplé pastelové barvy na bílém podkladě nedráždí nervovou soustavu pozorovatele, ale spíše ho hladí po duši.
„Pobývala jsem v Brazílii, a když jsem se vrátila do Prahy, začaly mě napadat náměty na barevná velkoformátová díla. Asi se teď odkloním od temných barev k těm veselejším. Přemýšlím o tom, že bych příští rok udělala nějaký výtvarný projekt přímo pro Brazílii, inspirovaný tamější přírodou i nedobrou ekologickou situací,“ přiblížila plány autorka.
A představila i další, které se týkají jak domácích projektů, tak zahraničních výstav.
„Dodělávám výzdobu pražského hotelu Alcron, za týden by se tam měl slavnostně odhalit můj osmimetrový murál. A musím ještě dodělat obrazy zhruba do sto osmdesáti pokojů. Pak budu mít společnou výstavu v Bruselu. Začne 8. února a vystavím tam dva své černobílé obrazy,“ zrekapitulovala.