Hlavní obsah

Liternetur@: Z českých tanečků historických

Právo, Jakub Šofar

Někdy nemusíte ani knihu začít číst. Stačí jen očima přeletět jména autorů a příběh se už sám odvíjí. Ale v případě knihy Jednotou Slovanstva k míru. Ročenka SOPVP 1948 (Orbis, Praha 1947) by použití formule „sešli se v jedné knize“ znělo dost cynicky.

Foto: Ondřej Lazar Krynek, Novinky

Liternetur @ O Benešově Programu slovanského souročenství

Článek

Tak zásadně rozdílné životní osudy v nejbližší budoucnosti, které namíchal únor 1948 (pochopitelně úplně za všechno mohou měsíce: polednový vývoj, srpnová okupace, listopadové dny…), by si těžko někdo ze zúčastněných (snad kromě velvyslance SSSR A. V. Zorina) mohl představit.

Ale ještě předtím je třeba rozluštit zkratku SOPVP. Sdružení osvobozených politických vězňů a pozůstalých bylo založeno v květnu 1946, postupem doby se proměnilo (po „očistě“ a po sloučení s dalšími organizacemi) ve Svaz protifašistických bojovníků. Po roce 1989 vzniká Český svaz bojovníků za svobodu a od roku 1999 opět SOPVP.

Mezi několika desítkami autorů ročenky jsou např. Edvard Beneš, velvyslanec Československé republiky v Bělehradě Josef Korbel (otec Madeleine Albrightové), Jan Masaryk, Vlado Clementis, Václav Kopecký, Zdeněk Nejedlý, Prokop Maxa, pražský arcibiskup Josef Beran, Albert Pražák, historik Jaroslav Werstadt, Bohumil Mathesius, Julius Dolanský, Viliam Široký, Milada Horáková, v literární části František Halas, Jan Čep, Jiří Kolář, Egon Hostovský, Jan Drda, Ivan Blatný, Marie Majerová.

Benešův Program slovanského souročenství

Sborník jejich životopisů, řazených jen tak za sebou, bez poznámek, by byl daleko nejkvalitnější a nejčtivější učebnicí české historie. Stejně mně to nedalo a začetl jsem se. První text, Program slovanského souručenství, je samozřejmě od pana prezidenta Beneše.

Vypisuji: Nevylučuji v další budoucnosti bližší spojení mezi státy slovanskými (s eventuálním připojením jiných) na podobném základě jako je British Commonwealth anebo ve formě jakéhosi regionálního Svazu národů, napodobujícího v hlavních zásadách dřívější všesvětovou Společnost národů, anebo i ve formě velmi volné konfederace „sui generis“.

Bylo by však chybou vývoj ten po druhé světové válce uměle uspišovati a vyvolávati kombinace, které by – vytvářejíce politická nedorozumění – škodily konsolidaci Evropy a zejména by po událostech druhé světové války mohly porušovati správnou rovnováhu mezi Evropou západní, střední a východní. Je třeba ponechat jistou volnost k dalšímu vývoji.

Vytvořit ve střední Evropě slovanský Commonwealth, toť nápad hodný stavitele vzdušných mostů mezi Západem a Východem. Ale která řeka by se stala slovanskou Temží? Vltava? Visla? Dunaj? Sáva? Bug? Nebo bychom skončili zase u Litavy?

http://sechtl-vosecek.ucw.cz/

Související články

Liternetur @ K hájku šláftruňk

Ve čtvrtek večer volá nejstarší potomek: „Čau né! Děláme art, nepřijdu domů!“ V pátek dopoledne pracuji urputně na jednom textu. Látám stránky, přišívám poutka...

Liternetur@ Chesterton jako lék

Zase a znovu se ujišťuji, že se pořád potácíme ve spirále všeho toho, co už tady bylo. Otevřel jsem staré vydání Nottinghilského Napoleona od Gilberta K....

Výběr článků

Načítám