Článek
Kousek blíž ke Štěpánovi je na domě, ve kterém bydlel během svých vídeňských studií prezident Masaryk, jeho reliéf (na bradu už bronzu nezbylo). Panoramata jsme obdivovali na vrcholcích Kahlenberg (484 m nad mořem) a Leopoldsberg (425 m nad mořem) - odtud Jan III. Sobieski řídil obranu centra mocnářství před Turky a 12. září 1683 slavně vyhrál. Bitva se stala symbolem vítězství křesťanství nad islámem a polský král dostal přídomek turkobijec. Což je značně symbolické zrovna teď, kdy po desítkách let příslibů se Turecku zvětšuje škvíra ve vratech do Bruselu a Rakušané jsou hodně proti. Nezapomněli, že bez Turka by neexistovala vídeňská káva?
Z jedné terasy Leopoldsbergu je vidět rakouskou metropoli, z druhé přitékající Dunaj a město Klosterneuburg s nádherným augustiánským klášterem. Součástí města je dnes i Kierling, kde v sanatoriu Huga Hoffmanna strávil Franz Kafka své poslední dny. Přijel sem 19. 4. 1924, stihl zde provést korektury textu Umělec v hladovění, napsat pár dopisů (ještě den před smrtí) a pak tu 3. 6. zemřel. Hledali jsme dům asi hodinu, projížděli jsme ulici směrem na Tulln sem a tam, ale nic. Až postarší manželé nám vysvětlili, že na Tulln se dá jet i jinudy. Tak jsme k popisnému číslu 189 přijeli až po páté a to už byla Kafkova pamětní místnost uzavřena. Měli jsme proto čas na prohlídku okolí: hned vedle je velká proluka s parkovištěm a za ním velkoprodejna Hofer. Franz Kafka v nákupním vozíku, jaká pěkná představa.
Druhý den jsme se obrátili na východ Panonie. Na průzkum jsme si vybrali město Szombathely (to bylo založeno už v roce 50 našeho letopočtu tím koktavým císařem Claudiem). Nejdříve jsme odebrali z místní restaurace vzorky perkeltu (sumčího), pak jsme vyšli do ulic. Na hlavním náměstí, z domu č. 40, vystupuje z omítky chvátající James Joyce a nad ním maďarsky a anglicky oznámení, že odsud pochází rodina novodobého Odyssea, Leopolda Blooma, která se v polovině 19. století přestěhovala do Dublinu. Židovský konvertita, novinář Bloom, jedna z nejdůležitějších postav moderní světové literatury, se jmenoval původně Lipót Virág; o tom všem si můžete přečíst např. ve 12. epizodě románu Odysseus (Kyklop). Tím mně Maďaři pěkně zamotali šišku, protože jsem pak doma hledal v odborných knihách a časopisech, jestli to má nějaký reálný základ, nebo jde jen o takovou turistickou legrácku. Já fakt nevím. Co ale vím: Turci, Kafka, Joyce, jak se to rýmuje? Pěkně se to rýmuje!
Tuhle adresu jsem měl již dlouho v pohotovosti a teď je ideální příležitost ji použít. Přehledná tabulka všech 18 epizod z výše zmiňované Joyceovy encyklopedie jednoho všedního dne s uvedením názvu epizody, dějiště, doby, odpovídajícího orgánu, druhu umění, barvy, symbolu a techniky.