Hlavní obsah

Liternetur@: Odcizení na Starém bělidle

Novinky, Jakub Šofar

Zažil jsem v minulém týdnu dvě podobné příhody. V pátek večer jsem byl ve Žďáře nad Sázavou na plese jedné střední školy. Studenti pili mocně, ale moc to neuměli. Tombola už byla rozebrána, když kolem jedné hodiny po půlnoci vběhl do sálu zcela nahý mladík, oběhl celý prostor včetně pódia jako hráč baseballu, kterému se podařil odpal až někam do tribuny mezi diváky.

Foto: Jakub Škoda
Článek

Ani se nepřikrýval rukou, jak to známe ze zahraničních fotek, a svůj výkon ještě dvakrát zopakoval.

O čtyři dny později, v úterý večer, jsem seděl v přední části známého pražského podniku Velryba, popíjel zelený čaj a vedl se známými řeči. Najednou proběhla místností dál do podniku skupina pěti policistů v černých uniformách jak z béčkového filmu. Asi za půl minuty proběhla jednotka zase zpět a uvnitř chumlu se vzpouzel mladík, který byl obnažen mezi koleny a krkem (na obou okrajích nahoty byl shrnutý textil).

Až o několik dnů později jsem si uvědomil, že naprostá většina těch, kteří "akce" viděli, nehnuli ani brvou. Jako kdyby se dívali na televizi. Pohyblivé obrázky, zaznamenáno, ale bez emocí.

Zpívají o tom chlapíci ze skupiny Mňága & Žďorp: Žádné nové zprávy pro unavené davy / žádné nové zprávy.

Na Staré bělidlo dorazila babička, ale nikdo z Proškovic rodiny nevyšel ani na zápraží. I ten Sultán s Tyrlem si raději hověli v boudě... Šlo i v těchto dvou případech o odcizení, o to slovo-viklan, na kterém je postaveno celé 20. století?

Když jsem měl před mnoha lety malířské období, snil jsem, že namaluji obraz Filosof vysvětluje ve společenské místnosti nejmenované věznice skupině zlodějů-recidivistů, že odcizení je aktem, jímž subjekt klade objekt. Vůbec by nešlo o to, jak dobře je malba technicky provedena, ale o ten název. Celé by to bylo takové kvadratické odcizení.

Mám dojem, že dnes se pohybujeme jenom v souřadnicové síti odcizení - máloco nás donutí, abychom se vydali na tu strašně dalekou pouť k Proškovic zápraží! Mudruji však ještě odvážněji. Odcizení má co dělat i s cizinci (ne jen slovním základem), cítíme to, ale nepřiznáváme. 

PLR není Polská lidová republika, nýbrž Prague literary review, anglicky vydávaný internetový měsíčník. Nemají v tom zase prsty ti Amerikáni z Novýho Worku (jak říkala moje babička)? Možná mají, ale mezi editory najdeme i jméno Slovince Aleše Debeljaka. Efektní provedení (černá, šedá a bílá), jen žánrová fotografie na začátku každého textu, bez opulentní grafické hostiny. Do únorového čísla přispěli mj. Lev Kreft, Tom McCarthy, Gordon Teskey, Tatjana Lukic, AdarivRoulins... Kdo z nich si jednou přijede do Stockholmu pro tu dynamitovou cenu? Kdo z 'nich se nám tím absolutně odcizí?

Související témata:

Výběr článků

Načítám