Článek
Firma by samozřejmě mohla koupit metráky českých výrobků v Levných knihách nebo místa vyplnit imitacemi. Je to sice prkotina, ale vhodný doklad toho, jak se může malá kultura udržovat a propagovat.
Sbírání dušiček
My jsme ještě k této fázi nedospěli. 14. června budeme slavit 200. výročí narození Františka Sušila - básníka, kněze, vlastence a sběratele lidových písní. Možná, že někde proběhnou nějaké regionální sušilovské oslavy, ale tento muž by si zasloužil, aby mu náš stát věnoval celý rok.
Johann Gottfried Herder razil termín národní píseň (volkslied), na které především vyzdvihoval ryzost, pravou duši (nikoliv ducha) národa. Pak přišli sběratelé, kteří jako vodníci sbírali tyto jednotlivé dušičky, což mj. hrálo důležitou roli v národněuvědomovacích procesech.
Sušil od svých 20 let osobně vyhledával na Slovácku, Valašsku, Brněnsku, Opavsku či Těšínsku lidové písničky, konečná úprava vznikala z více variant. Jeho Moravské národní písně (2361 textů a 2091 nápěvů) se tak staly základním pramenem poznání. A když už o tom píšu, připomínám kulturní čin: nakladatelství Argo a Mladá fronta Sušilovu sbírku, v předcházejících vydáních nedostupnou, před nedávnem, v roce 1998, vydala.
Inspiroval Camuse?
Dnes je úplně jedno, že moravské melodie (na rozdíl od českých) patří spíše ke karpatskému hudebnímu okruhu; podstatné je, že Jaroslav Hutka (a nejen on) již 35 let Sušilovo dílo otevírá a odvádí podobnou práci jako ve Velké Británii svého času skupina Fairport Convention a dodnes Steeleye Span.
A že bývalé máničky odkojené Uriáši, Zepelíny nebo Velvety a jejich děti pochopily, že i hudba Hradišťanu nebo Krčkovy Musiky Bohemiky je úplně regulérní bigbít. A to nemluvím o Čechomoru, Fleretu atd. A už vůbec nebudu rozvádět informaci ze sleevenote nového vydání Hutkova LP Stůj břízo zelená (1997), kde písničkář píše: Ionesco na základě moravských balad začal psát své divadelní hry a objevil díky nim, jak sám tvrdí, motiv absurdity... Já jsem zase slyšel, že některé sušilovské motivy jsou v Camusově Cizinci. Kruh se tak uzavírá.
Ale když teď jsou ty termíny dost nabité: Superstar, Kajínek, pokus o probuzení blanických rytířů... Tak snad příště, 300. výročí je přece kulatější.
Ze stránek Folklorního sdružení České republiky se přes položku Základní informace dostanete k časopisu Folklor. Ten vychází od r. 1990 a jeho poslední čísla jsou kompletně k přečtení i na internetu. V č. 1/2004 psala dr. Marta Ulrychová o manipulaci a ztrátě orientace v přívalech rozporuplných výroků. A tu pojednou stačí náhle odněkud zachytit glosu, rčení, přísloví, písničku či vtip, abychom znovu přistáli na pevné zemi. No, hlavně aby občas přistávali ti naši první z prvních!