Článek
Pro někoho je to "urážející a obludné", ale najde se dost lidí, kteří to nakonec zaplatí. Ceny vstupenek na rockové i popové koncerty v posledních letech stále stoupají.
Na turné Re-Invention se v Británii prodávaly lístky za podobnou cenu. Celkově vyneslo turné Madonně téměř tři miliardy korun - víc, než koncerty kterékoli jiné hvězdy v tomtéž roce. Madonna jednoduše stojí v čele těch, kdo profitují z ekonomických posunů, které přeskupily svět živých hudebních vystoupení - k lepšímu i horšímu.
Od začátku osmdesátých let se začal profilovat efekt superhvězd v oblasti rocku a popu, kde menší skupinka vystupujících začala zabírat čím dál tím větší díl koláče. Průzkum trhu ve Spojených státech, kde tento efekt začal, v roce 1982 zjistil, že procento nejžádanějších umělců si rozebralo 26 procent zisků z koncertů. Do roku 2003 se tento podíl zvýšil na 56 procent. Za stejnou dobu v USA předstihl růst cen vstupenek růst inflace.
Od roku 1981 do roku 1996 stoupaly ceny vstupenek na koncerty až o 4,6 procenta ročně, zatímco spotřebitelské ceny stoupaly o 3,7 procenta ročně. Pak se růst cen vstupenek ještě zvýšil. Od roku 1996 do roku 2003 stouply o 8,9 procenta ročně, zatímco inflace byla jen 2,3 procenta. Stejné prudké zvýšení zažila celá Evropa včetně Británie.
CD se neprodávají, hvězdy "oberou" návštěvníky koncertů
Tato zjištění zpracoval ekonom americké Princetonské univerzity Alan Krueger, který je označován za "prvního profesora rockonomiky na světě". Podle jeho slov jsou nyní koncerty mnohem větším zdrojem zisků pro hvězdy první třídy, než prodeje hudebních nosičů. "Jen čtyři z 35 nejlépe placených hvězd vydělávají víc z nahrávek než živých koncertů," říká Krueger. Proč ale byl nárůst cen vstupenek tak náhlý?
Podle Kruegera se na tom podepsal pokles prodeje nahrávek, který hudební průmysl zaznamenal především v letech 1999 až 2002, kdy začalo být běžné stahování hudby zdarma z internetu a kopírování nahrávek - ať už legální nebo nelegální. Před nástupem stahování hudby měli muzikanti tendenci nabízet vstupenky na své koncerty "pod cenou", protože větší počty diváků na koncertech se promítly do vyšší prodejnosti nahrávek. Ale nyní, kdy se přímé spojení koncert-prodej nahrávky přerušilo, jsou muzikanti a jejich producenti nuceni vydělávat víc peněz přímo z koncertů.
Tohoto trendu si všimnul zpěvák David Bowie, který v roce 2002 v rozhovoru pro The New York Times řekl, že "samotná hudba se stala něčím samozřejmým, jako je tekoucí voda nebo elektřina". Radil proto svým kolegům, aby byli připraveni na častější a intenzivnější koncertní turné, "protože to je opravdu jediné, co zbylo".
V současnosti jsou největšími koncertními taháky hvězdy, jako je Bowie, Rolling Stones a Paul McCartney - muzikanti, jejichž poslední alba jsou přijímána se smíšenými reakcemi, ale kteří stále dokáží vydělat velké peníze svými největšími hity. Znamená to konec kreativity v populární hudbě? To není nezbytné, soudí profesor Krueger. "Koncerty už dávno neznamenají zpěváka a mikrofon," říká. "Podívejte se a všechny ty světelné show na koncertech U2." Ovšem rostoucí propracovanost koncertů bude znovu tlačit ceny vstupenek nahoru.