Článek
Jestliže o první části projektu Sto roků kobry, jíž je Raskolnikov, jeho zločin a jeho trest, platí beze zbytku, že je nejlepší dramatizací (Luboš Balák) nejznámějšího Dostojevského románu, potom o Idiotovi Josefa Kovalčuka je možné napsat, že je suverénním zvládnutím všech podstatných motivů díla neméně exponovaného. Zahrnul přitom do textu, ve výsledku tříhodinové inscenace, která uplyne jako krátký povodňový příval, vše podstatné, a to i obvykle opomíjené spisovatelovo politikům, jež je obžalobou i vykoupením vin Ruska.
Nažloutle krémová scéna Jana Štěpánka zůstala od Raskolnikova nezměněná, včetně jakési nadzemní kóje pro akcentování klíčových dialogů a významů. K velkému rozpětí od melodického leitmotivu a nervního songu Nastasji Filipovny až k polyfoniím pravoslavného chrámového chóru se rozpřáhl autor hudby Petr Hromádka.
Liška, Daniel, Vrbková!
Skřeky bičují jako krupobití jednotlivé epizody příběhu. Přetažené struny osudů hrozí každou chvíli prasknout. Po nových záchvatech padoucnice hrouží se do šílenství nejenom Myškin, ale také Rogožin. Tragédie osobní. Jako by se ale s nimi do zapomnění řítilo Dostojevského a Morávkovo lidstvo.
Pavel Liška je v Myškinovi hereckým kontrastem všech ostatních na scéně. Je tak jiný, že mu jeho dobrotu, moudrost, dětinskost beze zbytku uvěříme. Jedinečný herecký výkon! Marek Daniel v syrově surovém, prudkém, ale vnímavém Rogožinovi vytvořil blíženecký protiklad knížete. A Nastasja Filipovna Evy Vrbkové? Její talent závratně uzrál. Je živočišnější, ordinérnější, nesnesitelnější než fatální Nastasja Lucie Žáčkové ve Fedotovově ostravském Idiotovi, ale stejně naplno, vášnivě a s pohrdáním bloudí až k vlastnímu konci...
Dostojevskij by Morávka miloval
Když už jsem připomněl Fedotova, potom je neméně fatální i to, že během jediného roku (od loňského února do letošního ledna) jsme mohli popatřit dvě tak rozdílné, ale stejně uhrančivé, nejlepší divadelní transformace Idiota. Kdyby mohl, Fedotova a Morávka by Dostojevskij miloval jako své nádherným šílenstvím umění obdařené blížence a bratry.
Divadlo Husa na provázku Brno - F. M. Dostojevskij: Kníže Myškin je idiot. Překlad románu Idiot Tereza Silbernáglová, dramatizace Josef Kovalčuk. Režie Vladimír Morávek, dramaturgie Barbara Vrbová, hudba Petr Hromádka, scéna Jan Štěpánek, kostýmy Sylva Zimula Hanáková, dramaturgie projektu Sto roků kobry Petr Oslzlý.