Článek
Co vás k napsání skladby přimělo?
Loni v listopadu jsem procházel kolem nemocnice v Praze na Vinohradech a viděl zdravotníky v oblecích, kteří odebírali lidem vzorky. Ta atmosféra na mě hluboce dolehla. Kladl jsem si otázku, v jaké fázi krize se vlastně nacházíme a jak moc mění náš svět. A protože v té době pracovala moje máma v liberecké nemocnici na covidovém oddělení, myslel jsem hodně na ni.
Vnímám debatu, která v české společnosti probíhá mezi odpůrci a zastánci vládních nařízení. Uvědomil jsem si, jak jsou některé názory absurdní s ohledem na to, v jakém prostředí a pod jakým tlakem zdravotníci pracují. Od mámy jsem měl velmi přesné informace o tom, jak se věci mají a co zdravotníci prožívají. Také jsem viděl únavu v jejích očích, když se vracela domů.
To všechno mě vedlo k napsání skladby Neodvrátíš svou tvář. Je pro mámu a pro všechny, kteří svou tvář neodvrátili.
Byla vaše matka zasažena koronavirem?
Naštěstí ne, musím to zaťukat. Znám ji velmi dobře, vím, že je typ člověka, který si nestěžuje. Někdy mi přesto říkala, že už je toho na ni moc. Zdravotníci musí pacienty neustále hlídat, musí s nimi manipulovat a je jich na to málo. Máma byla unavená zejména fyzicky, ale pořád se do práce vrací, aby pomáhala.
Bylo těžké napsat text k takové skladbě?
Do určité míry ano. Pojal jsem ho docela naturalisticky, ale bylo pro mě důležité říct, že si mámy za to, co dělá, moc vážím.
Loni v prosinci jste vydal singl Salome, první z vaší chystané nové desky. Jak daleko s ní jste?
Mám teď vydané dvě skladby a řadu dalších rozpracovanou. Kdybych je dotáhl do konce, asi bych mohl desku vydat rovnou. Já ale souběžně pracuju na více věcech, takže se to trochu táhne. Navíc můj producent Ondřej Turták očekává rodinu, a tak se teď více věnuje věcem kolem ní. Pandemická krize samozřejmě vznik desky také neurychluje.
Bude mít nějaký koncept?
Bude jiná než všechny mé předchozí nahrávky. Na nich jsem pracoval především s osobními pocity a tvorba pro mě byla formou terapie. Od tohoto způsobu práce jsem teď ustoupil. Více vyprávím příběhy, o lidech hovořím častěji ve třetí osobě. Bude to příběhová deska.
Malý Jonáš Červinka se svou maminkou.
V písni Salome se jako váš host objevil zpěvák Jan Braun. Kdo to je?
Je to Ondrův a můj objev. Jde o začínajícího písničkáře, který má velký talent vymýšlet a zpívat silné hitové melodie. Na to, že je mu jednadvacet let, je podle nás velice talentovaný. Rozhodli jsme se, že mu budeme pomáhat s produkcí, texty a rozvojem kariéry.
Jak mu chcete pomáhat?
S Ondrou jsme si řekli, že bychom rádi své zkušenosti předali začínajícím umělcům. Vzniká naše vydavatelství, v němž bychom rádi vydávali jejich nahrávky. Kromě Jana Brauna pracujeme ještě s jedním talentovaným písničkářem, který zpívá v angličtině. Brzy se o něm lidé dozvědí víc.
Je dobrá doba k založení nového vydavatelství?
Osobně to vnímám hlavně tak, že lidé vždycky budou chtít poslouchat kvalitní hudbu. My věříme, že ji v našem vydavatelství budeme nabízet, stejně tak doufám, že ji sami budeme produkovat.
V současné pandemické krizi převládá silná skepse vůči novým projektům. My však máme vůli a jsme vnitřně nastavení tak, že do toho svého vrháme značné množství energie. Věřím, že se nám to povede.
O víkendu zemřel David Stypka. Byl jste u stejného vydavatelství jako on. Jak na něho vzpomínáte?
Měli jsme spolu skvělý, kamarádský vztah. Režíroval jsem klip k jeho duetu s Ewou Farnou Dobré ráno, milá. Byli jsme občas v kontaktu, protože tvorbu cítíme podobně. I pro něho byla terapií. Oba jsme měli v jistém období podobně přecitlivělé duše.
Tak jako jsem já sledoval jeho tvorbu, on sledoval mou. Občas mi ji i připomínkoval. Já ho jako umělce obdivoval. Na české scéně byl výjimečný. Myslím si, že to řadě lidí dojde až s jeho odchodem.
Může se vám hodit na Zboží.cz: