Článek
Linkin Park v podstatě těžili pouze z toho, že de facto každá jejich skladba je hit. Platí to alespoň o těch z debutového alba Hybrid Theory z roku 2000.
Snaživá předkapela
První část večera patřila jejich krajanům Adema. Ti přinesli o něco agresivnější sound, ovšem pod jeho náporem se ze skladeb usmívaly melodie, zvláště pokud šlo o aktuální desku Unstable. Hráli takřka hodinu, byli velmi přímočaří a nezapomněli plnit nepsanou povinnost, když někdy až křečovitě chystali pódium pro hlavní hvězdy večera. Za to si kolem jedenácté mohl zpěvák Marky Chavez přijít s Linkin Park zazpívat závěrečný hit One Step Closer. Než se k němu Linkin Park dobrali, bylo třeba absolvovat zvukovou masáž.
Zvuk ovlivnil podání skladeb
Na svých dvou studiových albech (třetí je remixové) mají členité skladby, aranžérsky dobře vymyšlené s perfektně vymyšlenými vokálními party. Právě o ně se na koncertě opírali (je ale otázka, kolik z nich bylo nasamplováno a kolik pěvci Bennington a Shinoda mezi diváky posílali skrz svá hrdla). Byla také škoda, že se hlasy utápěly ve zvukovém zmatku, kvůli kterému byl koncert velmi nepřehledný. Síla se z pódia valila v míře vrchovaté, ztrácela se v ní ale albová pestrost a chytrost. Kytarové party v podstatě neměly šanci prosadit se, vyčnívaly úseky bicích a basové linky pracovitého Phoenixe. Nad tím vším vládl DJ Hahn, který obsluhoval všechny ty technologické vymoženosti a v podstatě určoval míru "přetechnizovanosti" skupiny.
V T-Mobile Areně na ní trochu doplatila. Výsledkem byla totiž takřka ukázková zvuková "koule", o které většina muzikantů hovoří jako o strašákovi.
Nasazení nechybělo
Linkin Park samozřejmě nelze upřít snahu a živelnost, s jakou se v Praze představili. Hned na začátku dali jasně najevo, že hodlají zdejším divákům bohatě nahradit červnový výpadek (měli u nás hrát již 16. června, ale Chester Bennington byl hospitalizován v nemocnici a koncert musel být odložen). Projeli poctivě obě svá původní alba a když už šlo v náporu hluku rozeznat, o jakou skladbu kráčí, publikum reagovalo přímo freneticky. Od začátku do konce se skupinou mistrovsky spolupracovalo, a když se v hale na rozloučenou rozsvítila světla, byl konec koncertu doprovázen upřímným teenagerským smutkem.
