Článek
O tom, jak se jim to daří, se mohou nyní přesvědčit i filmoví diváci z Česka, kde byl film natáčen, mimochodem zrovna v období, kdy část republiky i samotný štáb natáčení sužovala jiná, třebaže prozaičtější hrozba: rozvodněné řeky.
Hrdiny jsou literární postavy
Filmoví hrdinové, odvážlivci i odpadlíci jsou sesbíraní z lecjakého čtiva pro děti i dospělé - Lovec z džunglí a prérií Allan Quatermain (Sean Connery), Kapitán Nemo (Naseeruddin Shah), Drákulova nevěsta Mina Harkerová (Peta Wilsonová), neviditelný muž Rodney Skinner (Tony Curran), Tom Sawyer (Shane West), Dorian Gray (Stuart Townsend) a Dr. Jekyll a Mr. Hyde (Jason Flemyng) se na plátně samosebou potýkají s čímsi člověku pochopitelnějším, než je atmosférické šílenství - s nebezpečným zločincem, maskovaným Fantomem, který má v rukávě nejedno překvapení, jak se říká.
Film ukazuje, jak se tato sestava výjimečných a občas "temně běsnících" individualit "učí týmové práci ve prospěch civilizace" - to se alespoň píše ve vtipných propagačních materiálech. Ještě, že legendární "stopař" Quatermain dovede svou puškou na slony skolit zvířecí i lidské bestie a že Tom Sawyer už odrostl klukovským letům, kdy se cachtal v Mississippi. A místo blbnutí vstoupil do agentských služeb americké vlády. Nakonec i sám Nemo se činil a před filmem trochu podomácku upgradoval (rozuměj vylepšil) svůj podmořský Nautilus.
Film se vzdálil předloze
V tomto smyslu ovšem nelze pochválit scenáristy filmu za to, jak "vylepšili" a přepsali komiks Alana Moorea a Kevina O´Neilla, podle něhož byl film natočen. Původní příběh je v originální podobě poměrně temný, přitom ale odlehčený britským humorem. A všechny odkazy na hrdinskou a pokleslou literaturu slouží k zálibnému, ironickému si pohrávání, kde není pochyb o "vyšinutosti" humoru i kreslíře.
To samé však nelze vůbec říct o filmovém přepisu, v němž se zdá, že je vše myšleno "vážně". Což o to, film má právo být jiný. V tomto případě se ale předloha ke své škodě posunula jen směrem k testosteronům a obligátně dráždivé "osudovosti". O tom svědčí i to, že zatímco původně velí partě hrdinů feministická, afektovaná upírka, ve filmu neohrožený nadsamec a lovec Quatermain.
Chybí humor
Ve filmovém zpracování chybí humor až k pláči, třebaže je chvílemi na co se koukat, a oblékání "Neviditelného" je opravdu "technicky" pěkné, ač jde jenom o muže. Jenže ono vážné hrdinství partičky výjimečných drhne, až z nudy nakonec bolí hlava. A co chybí paradoxně nejvíc, je napětí. Některé slovní gagy, ani tu svěží, tu nucené jiskření mezi upíří ženou a unylým Dorianem Grayem už moc nezachrání. Odvážné kousky, jako je jízda superautem skrz domovní pilíře, nelze totiž brát jinak než jako obyčejnou blbost.
Komiks ovlivnil jen výpravu
Komiksový svět zde promlouvá spíše z jakoby namalovaných kulis a velkolepé výpravy, které v sobě nesou nádech epochy vrcholu průmyslového věku. I z nepříliš nápadité režie Stephena Norringtona se však zdá, že film byl spíše natočen kvůli zachovalému a charismatickému Seanu Connerymu, který tu jako Quatermain rozdává úderné rohovnické rány, třebaže je na něm v bitkách už důchodový věk patrný.
Ale úroveň žádné ligy, tedy ani té Výjimečných, nestojí jen na sóĺistech a jednotlivcích. A souhra všech tvůrců nad tímhle spektáklem je, řečeno obratem sportovního komentátora, na sestup.
Liga výjimečných, USA (2003), 108 minut, režie: Stephen Norrington, námět: Alan Moore, Kevin O"Neill ("Blade"), scénář: James Dale Robinson, Don Murphy a Trevor Albert, producent: Don Murphy, výkonná produkce: Sean Connery a Mark Gordon, Kamera: Dan Laustsen.
Komiks z průmyslového věku
V době, kdy do našich kin přichází Liga výjimečných, mělo české čtenářstvo už náskok před filmovými diváky a mohlo původní komiks zhltnout v české, nádherně namalované verzi. Ta leží na pultech českých knihkupectví už nějaký ten pátek.
Mezi filmem a komiksem existuje mnoho rozdílů, nejenom v poetice, ale i například v počtu hlavních hrdinů. Američané si k partě hrdinů přidali dalšího výjimečného, jak jinak, krajana Toma Sawyera, který ve snímku ztělesňuje typ mladého, smělého hrdiny a nakonec i spasitele a zachránce.
Příběh knihy se odvíjí i v jiném topografickém (a geopologickém) zasazení. Na začátku komiksu přijíždí Harkerová do Arábie (nikoliv do Keni, jak se vypráví ve filmu), kde nachází legendárního hrdinu Quatermaina. Ale ten má v tu chvíli velmi daleko k neohroženému lovci, střelci a mužnému bijci. Představuje se jako opiová troska, která za plentou arabského brlohu čeká na příchod zubaté.
O jeho pozdějším počínání lze také jen těžko říct, že by bylo hrdinské - je spíše nerozumné. Když se vydává s Harkerovou do záhadného tunelu, kde Číňani sestrojují ďábelský létající stroj a připravují se na válku, bere si sebou v hadru zabalenou pušku na slony. Nikdy se tu nebojuje v Benátkách, ale ve skromnějším měřítku pouze o vládu nad Londýnem, přičemž proti ďáblovi z Chinatownu stojí někdejší geniální protivník Sherlocka Holmese profesor Moriarty. Oproti maskovanému fantomovi je to skutečně protivník ještě ze staré školy.
