Článek
Nesvazoval vás úspěch Klaxonu? Neměli jste obavy, že s ním budou lidé novinku srovnávat?
Samozřejmě tu je to riziko, že když děláte různé věci, lidé to budou porovnávat. Jenomže pro nás nové dílo představuje velkou změnu, protože jsme chtěli skutečně udělat něco jiného, odlišného. Proto jsme spolupracovali s Pierrem Guilloisem, který je z divadla a přinesl do našeho způsobu práce něco odlišného.
V tomto představení akrobacie slouží příběhu. Je v něm méně klasické akrobacie, i když tam nějaká zůstává, ale je tam hodně odlišných forem akrobacie i prvky z japonského loutkového divadla, kdy těla jako by plula. Vypráví o každodenním životě páru. Postavy jsou velmi důležité a v jejich příbězích si každý může najít něco ze sebe. Tím se Dans ton coeur velmi liší od Klaxonu.
Když se bavíme o novém cirku, jak vytyčit hranici, aby to nebyl klasický cirkus, ale už to nebylo pohybové divadlo?
Nemám na to odpověď, ale víme, že přání úplně smíchat divadlo, hudbu a akrobacii je nemožné. Chceme však posouvat hranice nového cirkusu, což také děláme, i když je to komplikované. V příběhu v Dans ton coeur máte pocit, že vidíte méně akrobacie než v Klaxonu, i když je jí v něm stejný objem. Protože však má příběh větší význam, lidé jsou do něj více ponořeni a zapomínají na akrobacii.
Záběr z představení Acoréakro Dans ton coeur
V Klaxonu bylo hodně akrobacie, ale bylo to snadné, protože jsme chtěli, aby posloužila jako jazyk a nebyly to velké triky, jimž lidé tleskají. Cíl je v novém představení stejný - lidé jsou také přeneseni někam jinam, ale za pomoci příběhu a hudby.
Jak důležité jsou pro vás zvuk a světla?
V tomto přestavení je to poprvé, a řekla jsem to týmu na konci tvůrčího procesu, kdy všichni skutečně pracovali společně po skoro celou dobu, protože zvuk a světla byly velmi důležité. Jsou některá místa, kde zazní zvuk v přesně danou dobu při určité akci - a jinak to nefunguje, takže jsme museli zkoušet všichni společně se světly a zvukem. V Klaxonu jsme také měli světla a zvuk, ale vytvářela se později. Tady to byla poprvé kolektivní tvorba.
Záběr z představení Acoréakro Dans ton coeur
Zkombinovat více prostředků však může představovat výzvu - vezměme si operu. Proč nezkusit wagnerovský gesamtkunstwerk v novém cirkusu?
Pro nás je otázkou, kam až lze zajít, když to nabízíte publiku pod cirkusovou kopulí, protože to není divadlo. Lidé nechodí do stanu jako do divadla, je to mnohem otevřenější a divočejší. Musíme si být jisti, že zůstáváme na správném místě. Dans ton coeur jsme hráli dvacetkrát v Antverpách, užívala jsem si, jak moc se lidé smáli. Smějí se problémům, kterými procházejí i sami ve svém životě Je to empatický smích, který osvobozuje.