Článek
Před zahájením pietní akce se před budovou krematoria sešly postupně desítky lidí, mezi nimi Milotovi přátelé. Přišel třeba kameraman Jaroslav Brabec, ale také polistopadový ministr vnitra a později senátor Jan Ruml. Rozloučení trvalo asi 40 minut, smuteční řeč pronesl Brabec, Chramostová na závěr všem přítomným poděkovala.
Dvaadevadesátiletá herečka se s manželem rozloučila kyticí 57 růží, které symbolizovaly počet let jejich společného života. „Za 57 let 57 růží, Ferdovi V. CH.,” bylo na stuze smuteční kytice.

Na poslední rozloučení se Stanislavem Milotou přišel i bývalý ministr vnitra a senátor Jan Ruml.

Naposledy se rozloučit se Stanislavem Milotou přišla i herečka Jiřina Bohdalová
Milota, který natočil například Spalovače mrtvol, podlehl 18. února těžkému zápalu plic. Jako samostatný kameraman debutoval v roce 1963 díky Janu Procházkovi, podle jehož scénáře natočil Ivo Novák psychologické drama Na laně. Několik krátkých filmů Milota natočil s režisérem Vladimírem Sísem, s režisérem Jánem Roháčem udělal v roce 1965 Recitál Jiří Suchý – Jiří Šlitr. Jeho posledním celovečerním filmem byl oceňovaný Spalovač mrtvol, ve kterém hrála i jeho žena.

Se Stanislavem Milotou se rozloučila i socioložka a chartistka Jiřina Šiklová

Pohřeb Stanislava Miloty, filmového kameramana a signatáře Charty 77, v pondělí 25. února 2019. Na snímku Jan Rychetský
V roce 1968 Milota při příjezdu okupačních vojsk Varšavské smlouvy natočil v Praze množství dokumentárních záběrů, v lednu 1969 dokumentoval pohřeb Jana Palacha. Za normalizace byl propuštěn z barrandovského studia a nemohl dále točit. Se svou ženou, které tehdy režim také znemožňoval společenské angažmá, organizoval bytové divadlo. Stal se signatářem Charty 77. Kvůli potížím se zrakem se po roce 1989 k práci kameramana nevrátil, ale z materiálů, které natočil na konci 60. let, mělo premiéru ještě několik filmů. Před třemi lety dostal Českého lva za mimořádný přínos české kinematografii.