Článek
„Byl pro mě takovou inspirací a zdrojem. Viděl jsem ho láteřit, zpívat a rozčilovat se a smát se nad sebou a nad námi. On je takový nezapomenutelný. Budu s ním vždycky rozmlouvat na procházkách nebo na koni,” řekl Novinkám Bolek Polívka.
„Byl to pro mě velký člověk. Byl velmi důležitý pro všechny. Dokázal věci přesně pojmenovat a vzdorovat i předchozímu režimu. Já věřím, že v srdci má řada z nás nebo celý národ spoustu hezkých vzpomínek,” dodal Jan Potměšil.
U rakve na katafalku byly věnce rodiny zesnulého, Knihovny Václava Havla, Obce Kytín, kde zesnulý žil, předsedy Poslanecké sněmovny Jana Hamáčka, Karla Schwarzenberga, Herecké asociace, Vídeňského Burgtheatru i Českého rozhlasu. Landovský byl s ním spjat v 90. letech účinkováním v pěti hrách, ale i tím, že v době, kdy přišel prakticky o všechny možnosti obživy a nesměl prakticky nic, napsal devět dílů do nekonečného rozhlasového seriálu Jak se máte, Vondrovi? s předsedkyní normalizačního svazu dramatických umělců Jiřinou Švorcovou v čele. Autorsky ho tehdy „přikryl” Alex Koenigsmark.
Nechyběly květinové pozdravy Národního divadla a dalších pražských scén. Například Činoherního klubu, jehož členem byl Landovský jedenáct let a kde měla v roce 1969 premiéru jeho nejznámější hra Hodinový hoteliér, i Divadla na Vinohradech, které ji uvedlo tento týden ve zkušebně.
„Já budu na Pavla vzpomínat především jako na úžasného člověka. Jako herce ho znali všichni, ale jeho dramatické texty už tak známé nebyly,” řekl režisér této inscenace Ivan Rajmont. Měl to štěstí, že kdysi dávno nastudoval i jeho hru Případ pro vesnického policajta. „Premiéru měla chvíli poté, co se stal disidentem – a tak byla vzápětí zakázána,” podotkl Rajmont, který právě připravuje v Liberci jeho další text Protentokrát zbohatneme. „Moc mě mrzí, že se toho Pavel nedožil, protože mu moc záleželo na tom, aby tahle hra spatřila světlo světa,” dodal.