Článek
Porota vyzdvihla snahu novinářky Uhlové poukázat na setrvalý problém lidí na nejhůře placených pracovištích, kde se v nedávné době nechala incognito zaměstnat, a na nízkou minimální mzdu, a ocenila i nadhled režisérky Rychlíkové, která se o fenomén dlouhodobě zajímá a také o něm píše.
Porota ocenila „lidský vklad Saši Uhlové, která se na všednodenní skutečnost vykořisťovaných lidí dokázala podívat poctivě, konkrétně, empaticky, bez ideologizování”. „Ocenili jsme režijní přínos Apoleny Rychlíkové, která se stejně dokázala podívat na Sašu Uhlovou,“ uvedli porotci.
Uhlová se nechala zaměstnat například v třídírně odpadů, za pokladnou v supermarketu nebo v masokombinátu, a podmínky a vztahy na pracovišti zdokumentovala.
Stalinova zeď
Nejlepším dokumentem ze světa byl porotou vyhlášen snímek Zeď od ruského filmaře Dmitryho Bogolubova. Film je o přetrvávajím kultu sovětského diktátora Josifa Stalina v Rusku.
Porotci vyzdvihli režisérův filmový jazyk. „Představte si tisíce Židů modlících se u Hitlerova hrobu. Že je to nemožné? Jak mohou lidé uctívat někoho, kdo je vraždil ve velkém? V současném Rusku lze podobnou paradoxní situaci spatřit,“ řekl k filmu a problému Bogolubov.
Jihlavský festival letos uvedl 342 filmů, z toho desítky premiérově. Soutěžilo se v několika dalších sekcích. Nejlepším celovečerním debutem byly vyhlášeny hned dva snímky — Meteory tureckého režiséra Gürcana Kelteka a Panoptic libanonské filmařky Rany Eidové. V sekci zaměřené na střední a východní Evropu zvítězila Opera o Polsku dokumentaristy Piotra Stasika. Porota ji označila za „ničivou mozaiku a heretickou esej”.
Cenu za přínos světové kinematografii převzal německý režisér Marcel Ophüls. „Dokumentární film tu není proto, aby dával falešnou naději, ale aby se snažil přiblížit pravdě. Protože bez pravdy skutečnou naději nezískáme,“ prohlásil Ophüls v Jihlavě.