Hlavní obsah

Lenka Filipová: Klasiku jsem nikdy neopustila

Právo, Vladimír Říha

Kytaristka Lenka Filipová zahájila turné k albu Concertino. "V Praze mám koncert i s orchestrem 29. listopadu v divadle Karlín. I tam bude znít klasika. Jsem moc ráda, že se lidem začíná stále více líbit a že jsem se k ní mohla vrátit. Klasika byla a je moje skalní kamarádka," řekla v rozhovoru pro Právo Lenka Filipová.

Foto: Archiv, Právo

Klasika je skalní kamarádka Lenky Filipové.

Článek

Během listopadu vám vydal Supraphon album Concertino. Proč právě Concertino a proč klasika?

Stejný titul vyšel již na LP v roce 1990, nahrávalo se již v roce 1989. Bylo to album s klasickými kytarovými nahrávkami skladeb Bacha, Dowlanda, Frascobaldiho, Vivaldiho, prostě bez písniček, kterými jsem známá. Jsem školená klasická kytaristka, studovala jsem na Konzervatoři u takových osobností jako Štěpán Urban a Milan Zelenka. Image jsem si ale vybudovala na písničkách, a proto jsem pěstovala určitou dvojkolejnost. Na koncertech jsem zpívala písničky, ale do programu jsem pak vkládala okénka s klasickými ukázkami.

Pak jste v roce 1995 natočila Concertino II?

Tehdy jsem pro Philips již na CD natočila pokračování, další klasické věci pro kytaru. Nazvali jsme ho Concertino II. Ale v koncertování stále převažovaly písničky, ty jsou přece jen sdělnější. Až letos mě Supraphon oslovil a chtěl vydat reedici prvního Concertina, protože lidé se stále na desku ptali a dobře se prodávala.

Ale dopadlo to trochu jinak…

Poslechla jsem si původní nahrávku, a i když se mi líbily aranže, zdálo se mi, že přece jen zvuková podoba není již na současné úrovni. Tak jsem navrhla udělat některé muzikantské a zvukové změny.

Jaké?

Místo syntetizátoru na původní desce mi brněnský violoncellista Štěpán Švestka, se kterým již rok spolupracuji, napsal aranže pro kytaru a violoncello. Půlku alba jsme znovu nahráli s cellem. Také jsme nahrávali ve studiu specializovaném na klasiku. Kytara není uměle zesilována, vše se točilo přes mikrofony.

Na albu i zpíváte?

Jen v poslední skladbě, na bonusu, kde je Adagio z Albinoniho hobojového koncertu v úpravě Milana Tesaře. To adagio jsem již dříve zpívala na koncertech anglicky. Na albu mi to ale nesedělo, tak jsem použila nový latinský text, který napsal varhaník Ondřej Můčka.

Zároveň vám v listopadu vychází u Universalu další album?

Ano, je to dokonce trojalbový blok Classic, Acoustic, Folk. Na něm jsou ale jen spojena má starší alba – klasické Concertino II, CD s lidovkami a CD Live, na němž hraji akusticky takové písničky jako Částečné zatmění slunce. Vesměs tedy reedice.

Na podporu Concertina vyjíždíte i na turné?

První část již mám za sebou, hrála jsem na Slovensku. Druhé začalo 23. 11. v Litoměřicích, na dva koncerty jsem se vrátila do Bratislavy, a poté budu pokračovat v Čechách. V Praze mám koncert i s orchestrem 29. listopadu v divadle Karlín. I tam bude znít klasika. Jsem moc ráda, že se lidem začíná stále více líbit a že jsem se k ní mohla vrátit. Klasika byla a je moje skalní kamarádka.

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám