Článek
Fiktivní hrdina Franta Pérák řádil v Čechách za druhé světové války. Nikdo neví, kdo to byl. Lidé ho znali jen jako tajemnou postavu s pružinami na nohou. Dokázal přeskočit i vysoké činžáky, později i celé vltavské údolí.
Podle vyprávění škodil okupantům a kolaborantům, sabotoval německé válečné hospodářství. Vyskytoval se převážně v Praze, ale svědectví, která shromáždil etnolog a folklorista Petr Janeček, "dokládají" jeho působení i na dalších místech. Ve své knize sebraných současných městských legend označuje Péráka za nejzáhadnější mytickou postavu českého moderního folkloru i nejzajímavější folklorní bytost období druhé světové války.
Podobné démonické postavy se totiž objevovaly i v jiných zemích, žádná ale pravděpodobně nedosáhla Pérákova věhlasu a rozšíření. Protektorátní úřady se dokonce podle některých vyprávění pokoušely Péráka bezvýsledně polapit - o takových zátazích však žádná oficiální svědectví neexistují.
Nejdřív film, potom komiks
Pérák na rozdíl od jiných superhrdinů nevznikl z komiksu, teprve po válce vznikl film a ještě později komiks. Za nacistické okupace byl považován za skutečnou osobu z masa a kostí, která měla nějaké šikovné zařízení na skákání. Záhy po válce, v roce 1946 postava Péráka ožila ve filmu prostřednictvím třináctiminutového animovaného snímku Jiřího Trnky a Jiřího Brdečky Pérák a SS. Dvakrát téma Péráka zpracoval do podoby komiksu Ondřej Neff - v letech 1988 a 2001.
Od roku 2002 připravují výpravný komiksový projekt scénáristé Morten a Monge, výtvarníkem byl nejprve Adolf Lachman, po něm práci převzal Jan Bažant. Ukázky lze najít na internetové stránce www.monge.cz/perak.
Petr Stančík, který své předchozí knihy psal jako Odillo Stradický ze Strdic, o zápis ochranné známky Péráka zažádal v polovině roku 2006. Podle údajů na internetové stránce Úřadu průmyslového vlastnictví byla zapsána loni v lednu. Ochranná známka se vztahuje na nosiče zvuku, obrazu a dat, vědecké přístroje, animované a hrané filmy, knihy, časopisy, komiksy, noviny, kalendáře, hry, hračky, sportovní potřeby a hrací karty. Každý, kdo by chtěl postavu Péráka pro některý z takových předmětů použít, musí jednat s majitelem ochranné známky.
Zaregistrování známky vyvolalo četné debaty na internetových stránkách věnovaných komiksu - podle některých názorů na to Stančík neměl právo, když postavu nevymyslel. Obávají se, aby se dlouho připravovaný komiks nemusel jmenovat třeba Pan Pružinka.
"Udělal jsem to proto, aby to neudělal někdo jiný, kdo by mi pak třeba název Pérák zakázal použít, nebo za to chtěl peníze," vysvětluje na webu Stančík důvod svého kroku. Dodává, že na značce nechce vydělávat, když někdo udělá Péráka jako komiks a slušně se zeptá, dovolí mu prý název zdarma použít. Stančík také odmítá názory, že nelze zaregistrovat mytickou postavu - jeho dědeček prý Péráka viděl na vlastní oči.