Článek
Klíčem k příběhu, rozvíjejícímu se na ploše sedmi dní v listopadu přesně před půlstoletím, není ani tak temný muž v klobouku, jenž zadumaně kráčí obálkou knížky, jako spíš hudební nástroj, který svírá ve své pravé ruce – tar. Tóny, linoucí se z jeho strun, jako by v dějové lince vyslovovaly to podstatné: elegii za kdysi dávno přetrženým milostným vztahem, po němž zůstala zející a nezacelitelná rána.
Hráč na tento fatální nástroj se jmenuje Násir Alí, je mužem středního věku, smutné tváře a otcem čtyř dětí, jenž se poté, co mu jeho věčně hašteřivá manželka tar zlomí přes koleno, rozhodne zemřít – neboť se ztrátou zdroje hudby „ztratil radost ze života“.
Smrtelná postel, do níž Násir ulehne, nese jeho břímě rovný týden, a během tohoto času se mění ve freudovské kanape: muž napůl snící, napůl bdící tu vzpomíná, resuscituje dávné situace, vyvolává z paměti své dřívější ústrky a prohry, svá odmítnutí a zklamání. Za pomoci mysticky laděných epických vsuvek prochází a z vícero stran obhlíží vztahy se svými sourozenci, svými dětmi, svojí matkou i svojí manželkou – a znovu prožívá klíčové okamžiky, které vyústily v jeho nynější bezvýchodný stav.
Prohraný život
Soukromá podívaná, k níž nás tento antihrdina přizývá, je ovšem Satrapiovou dokreslována mírně ironickými poznámkami: v průhledech do budoucna tu sledujeme nevalné osudy těch, které Násir opouští.
Černobílý, realisticky uchopený příběh, jenž se vine v teskné atmosféře filmu noir, je rámovaný dvojicí setkání – setkání se ženou, která byla jako dívka ochotna Násirovi obětovat vše a která jej coby stárnoucího nešťastníka při náhodném střetu na ulici nepoznala. Násir Alí tím svůj život prohrál. Ale zanechal po sobě téma. A to Marjane Satrapiová opět dokázala přetavit v jedinečné a emocemi nabité komiksové dobrodružství.
Marjane Satrapiová: Kuře na švestkách
Marjane Satrapiová: Kuře na švestkáchPřeklad Richard Podaný. BB Art, Praha 2008. Nestránkováno, náklad a prodejní cena neuvedeny.