Článek
Jeho novinka Dogville byla jednoznačně nejočekávanější událostí hlavního soutěžního programu. Novináři, kteří si přivstali a dobře půl hodiny před osmou ranní oblehli Festivalový palác, aby se hned na první projekci Dogville dostali, byli odměněni: závěrečný aplaus potvrdil, že Lars von Trier opět dostál pověsti tvůrce, který se tu v minulých letech filmy Prolomit vlny (Velká cena poroty v roce 1996) a Tanec v temnotách (Zlatá palma 2000) postaral o nejoriginálnější a nejosobitější zážitek soutěže.
Jeho nejnovější film Dogville je překvapivou a skvěle vypointovanou moralitou, která se zabývá otázkami přátelství, lásky, zrady a pomsty, ale především relativitou samotného pojmu morálka.
Tři hodiny, které nenudí
Mladá dívka Grace (Nicole Kidmanová) přichází do zapadlého městečka v Dogville ve Skalistých horách, pronásledována skupinou gangsterů. Obyvatelé ji po rozpačitém váhání přijmou, Grace se stává jednou z nich - a dál už lze prozradit jen tolik, že na jejím i jejich dalších osudech Trier předkládá k úvaze zmíněné otázky.
Nebyl by to ale on, aby nepřišel v každém svém filmu s něčím novým. Tentokrát natočil celý film ve stockholmském ateliéru v kulisách, na jednom místě, vlastně na půdorysu, připomínajícím dětské dopravní hřiště, kde jsou nakresleny ulice, rozmístěny domy bez dveří (postavy je ovšem hlučně otevírají a zavírají), kde kamera přehlédne celý prostor jako na dlani. Zprvu to působí podivně, díky dlouhým dialogům i komentáři vypravěče dokonce s výhledem na tříhodinovou délku až děsivě, ale postupně je divák natolik vtažen do děje a uchvácen Trierovým filmařským mistrovstvím, že toto mírně řečeno originální prostředí začne působit naprosto přirozeně.
Nicméně Lars von Trier všechny případné námitky odrazil předem, když hned na úvod tiskové konference řekl: "Nemám vůbec strach z přijetí tohoto žánru. Točím takové filmy, jaké se líbí mně. A jestli se někomu jinému nelíbí, ať se na ně nedívá. Takový je můj styl, moje metoda." Na koho ta slova působí arogantně, tomu lze jen připomenout, že Trier ještě nenatočil film, který by - ať si pak o něm člověk myslí cokoliv - nestálo za to vidět.
Kidmanová: Chodili jsme po lese
Hvězdou Dogville je - opět vynikající - Nicole Kidmanová, která své kdysi pracně získané renomé velké a všestranné herečky potvrzuje opravdu kus od kusu. Filmy Larse von Triera podle svých slov velmi obdivuje pro talent jejich tvůrce a jeho filmové vidění světa.
"Když jsem přijela do Švédska, nejdřív jsme si s Larsem hodně povídali. Hodiny jsme chodili po lese a mluvili o hodně intimních věcech," podívala se s úsměvem na režiséra, který toto sdělení s viditelným potěšením potvrdil.
"A vyhovovala mi práce v dekoracích, v nichž jsme natáčeli. Byli jsme úplně izolováni od světa, pořád všichni spolu v naprostém soustředění, nikdo neotravoval, nedostali se k nám ani novináři. Lars některé scény točil sám s kamerou na rameni, v ateliéru nebyl nikdo jiný než on a my, herci," dodala Kidmanová.
Trilogie o ženách
Dogville je první částí volné trilogie, kterou Trier hodlá natočit, a kde budou ve všech třech filmech hlavními hrdinkami ženy. Druhý plánuje do Cannes 2005. "Mám ženy rád, problém mám spíš v komunikaci s muži. Mnozí mi sice říkají, že nemohu mít k ženám dobrý vztah, když jim pokaždé připravím tak krutý osud, ale myslím, že tentokrát to není pravda," řekl Trier.
My uvidíme Dogville na podzim, a je pravděpodobné, že bude ověnčený některou z významných cen Cannes.
