Hlavní obsah

Laibach nabídl retrospektivu v novém hávu

Novinky, Alex Švamberk
Praha

Čtvrteční koncert slovinských Laibach v pražské Akropoli patřil k nejlepším, které mohl tuzemský divák vidět. Skupina v něm odhalila své industriální ledví, přiblížila zvuk, jímž zaujala na počátku kariéry. Přitom nabídla i fascinující podívanou, protože část jejího koncertu doprovázely záběry z filmu Iron Sky, k němuž složila hudbu.

Foto: IBD Booking

Skupina Laibach

Článek

Kultovní slovinská formace Laibach sice Novinkám v rozhovoru před čtvrtečním koncertem slibovala, že program turné We come in Peace je připraven k uvedení sci-fi filmu Iron Sky, ovšem seznamy skladeb z předchozích koncertů působily jako hluboká retrospektiva a neobjevily se v nich skoro žádné ze skladeb ze soundtracku. [celá zpráva]

Pravda ale byla na obou stranách. Program byl skutečně připraven k temné finské sci-fi o nacistickém úderu vedeném z Měsíce, nestál ale na nových skladbách, naopak v něm byly velmi šikovně použity skladby z celé historie souboru včetně těch nejstarších, jako je Smrt za smrt. Všechny pak dostaly nová jednotící aranžmá.

Úvod obstaralo Mi kujemo bodocnost z úplně prvního alba souboru, které se ještě neslo v ryze industriálním duchu s neúprosným valivým zvukem, těžkými údery a kovovými zvuky. Analogový syntezátor ale dával skladbě patřičně kosmický nádech v duchu starých sci-fi filmů, hodící se k filmu. A po hudební stránce bylo zpestřením freejazzově pojaté piano, kteréžto prvky se objevily i v dalších skladbách.

Prví třetina koncertu patřila skladbám z osmdesátých let, ať už z prvního bezejmenného alba, z Nové Akropole (Ti, ki izzivaš) nebo z Opus Dei (Leben – Tod) , které dobře navodily temnou atmosféru filmu o nacistické kolonii na Měsíci, jež se připravuje na odvetný úder proti Zemi. Všechny v upravených aranžmá, které dostalo i Le privilege des morts z alba Kapital pojatého původně v duchu techna.

Prostřední část koncertu byla věnována filmu, ukázky ale většinou doprovázely jiné skladby než na stříbrném plátně. Z filmu jich zaznělo jen pár – přepracovaná B-Machine, mírně upravená America a nová Take Me to Heaven a Under the Iron Sky.

Blok zahájilo beatlesovské Across The Universe, zpívané zpěvačkou, které doprovázely obrázky kosmické lodi oblétávající Měsíc. Po něm nastoupila tklivá Take Me to Heaven s pianem a trochou táhlých zvuků analogových syntezátorů, která je použita i ve filmu. Naopak velmi důrazně pojatý cover Final Countdown bez techno rytmu z původní úpravy podmalovávalo start nacistických létajících talířů proti Zemi.

Závěr pak patřil důrazným skladbám z posledních let, jako je cover Alle Gegen Alle od DAF a Tanz mit Laibach. V přídavku pak došlo na cover Leben heißt Leben, která svou proslulostí asi nakonec překonala pozapomenutý originál od rakouského Opusu Live is Life.

Související témata:

Výběr článků

Načítám