Článek
Nejinak tomu bylo v Praze, kde se rodačka z New Yorku vůbec poprvé představila ve středu večer. O2 Arena hlásila plno již měsíce předem. Překupníci vstupenek požadovali sice před koncertem kolem tří a půl tisíce korun za kus, ovšem pokrýt poptávku stejně nezvládli.
Šťastní majitelé lístků si mohli v roli předskupiny vychutnat poněkud potrhlé a nezáživné americké rockery Semi Precious Weapons. Ti ze všeho nejvíce kladli důraz na to, aby publikum vědělo, že po nich vystoupí Lady Gaga. Baskytaristu ze skandování jejího jména málem trefil šlak, jak moc se snažil. Není divu, vždyť tihle Newyorčané jsou první kapelou v jejím novém vydavatelství, a tak jsou patřičně devótní.
Pohádka pro některé
Lady Gaga se narodila jako Stefani Joanne Angelina Germanotta před čtyřiadvaceti lety. Zkušeností má na svůj věk víc, než je obvyklé - život v šoubyznysu je dává jaksi přirozeně. Postavení má výlučné, současně ale dobře ví, že s každým dalším krokem o ně bude muset bojovat. Je si vědoma toho, že v téhle branži není nic natrvalo.
Snad i proto nabízí moderní koncertní show, ve které chce říci a ukázat vše najednou: co umí, jak zpívá, co má na srdci, co na jazyku a k tomu přidat pár životních moudrostí, které z jejích mladých úst znějí přece jen drobet nepatřičně.
Vyprávěla například příběh o tom, jak jí spolužačky ve škole šikanovaly, posmívaly se jí, když zpívala u tabule, a kterak jí maminka řekla, že má nejlepší hlas ve škole a ať se nestrachuje. Kuráže to mladým lidem s podobnými zkušenostmi ale asi nepřidalo. Příběh Lady Gaga totiž připomíná pohádku, a ta – jak známo - se neděje běžně.
Bylo také zbytečné předvádět se jako instrumentalistka hned na třech nástrojích či teatrálně hovořit o štěstí a posléze se nechat vykolejit nefungujícím mikrofonem. Snad to ani nemusela přehánět s informováním o tom, že nemá dobrý vztah k penězům.
Kdyby tolik nemluvila, jistě by ve dvouhodinovém programu zazpívala více než devatenáct písniček. Ona si ale místo zpívání ráda pouštěla pusu na špacír, případně se převlékala (to udělala během večera asi desetkrát) a v ten moment nechala na scéně hrát jen videa a hudební výplň. V některých momentech koncert zkrátka neměl spád.
Cesta na Ples příšer
Teatrální show měla jednoduchou koncepci. Lady Gaga a její přátelé se v New Yorku vypravili na Ples příšer (Monster Ball) a cestou se ztratili. Chatrný příběh lemovaly písně z obou zpěvaččiných alb, kterým dával tvar předtočený hudební základ doplněný hrou živých muzikantů na pódiu.
Elektronické zvuky po většinu koncertu převažovaly, písničky dýchaly popovou modernou a tanečníci se při svých číslech mohli přetrhnout, jak byli přičinliví. Lady Gaga zpívala do předtočených vokálních playbacků a v mnoha případech hlasům jen přizvukovala. Současně ale párkrát dokázala, že poctivou dávku talentu má.
Platilo to při interpretaci skladby Speechless a zejména při ochutnávce z chystané albové novinky You And I. Obě zazpívala u piána a obě tvořily „akustickou“ část programu.
Scéna byla skutečně velkolepá. Chvíli na ní stálo staré zelené auto s piánem v kufru, chvíli vůz metra, nakonec i kostra koule, ve které Lady Gaga zpívala. I s tanečníky často vyrážela na molo vstříc divákům v zadních řadách, čímž si pokaždé vysloužila bouřlivé ovace. Dobrý zvuk a smysluplné osvětlení pódia bylo jaksi přirozené.
Lady Gaga nabídla mnoho dobrého i diskutabilního. Při písni Teeth si například vzala na paškál Ježíše, z jehož podstatvce nakonec kapala červená tekutina simulující krev, před jinou zase prohodila: „Děláte mě tak šťastnou, že už můžu zemřít.“
Jak tak ale chtěla ukázat vše, co umí a být i kontroverzní (neboť se to nosí), zapomněla na pokoru. Jiné ženské popové hvězdy na tak monstrózní show čekaly řadu roků, ona se k ní dostala po čtyřech letech profesionální aktivity. Nebylo by od věci nechat si něco málo na příští časy. Leda by se jich obávala…