Článek
Knížka vznikla ještě v emigraci. Karel Hvížďala v doslovu vzpomíná, jak Pavel Landovský přijel do Bonnu a okamžitě okupoval celý domek. Všem vařil, nikoho nepustil do kuchyně, o všechny se po svém staral, nože nabrousil o schody nejen Hvížďalům, ale skoro celé ulici. Vydržel vyprávět hodiny, hrál, skákal na židle, válel se po zemi, dělal grimasy, převlékal se a tahal za kšandy.
„Pavel za mnou v roce 1987 přijel do Bonnu a tam jsme za týden namluvili tuším dvanáct hodin. Pracovali jsme každý den dopoledne a pak až večer, kdy jsem mu musel sehnat publikum, což nebylo těžké, každý ho rád viděl a poslouchal. Tak se zrodila Soukromá vzpoura, která poprvé vyšla v exilu v roce 1988, podruhé v roce 1990, potřetí v roce 2010 a naposled po Pavlově smrti v roce 2014,“ vzpomíná.
Landovský se proslavil v šedesátých letech díky filmům Svatba jako řemen, Soukromá vichřice či Farářův konec a Utrpení mladého Boháčka. Pak emigroval do Rakouska. Po revoluci exceloval jako major Terazky v Černých baronech.
„Pavel Landovský je důkazem, že ti, kteří mají velký talent shůry, nemusí mít žádnou divadelní školu. Pavel Landovský byl snad jeden z nejopravdovějších herců, které jsem poznal. Nejenže byl vynikající ve filmových i divadelních komediálních rolích, ale i v rolích dramatických. To skvěle ukázal na jevišti Činoherního klubu ve Strýčkovi Váňovi, ve Višňovém sadu i v Pinterově Návratu domů. A nejen to, napsal jednu z nejkrásnějších her Hodinový hoteliér, ve které dokázal, že se v něm skrývá velmi něžný a citlivý člověk,“ dodal Jiří Lábus.
Může se vám hodit na Zboží.cz: