Článek
„Hned u prvního z mnoha příběhů v této knize mě zaujaly motivy divokosti a zrození života, které neodmyslitelně patří k ženství. Je to stará indiánská legenda, která vypráví, jak přicházejí na svět divoké ženy,“ vysvětluje.
„Už při čtení se mi začaly samy od sebe vybavovat obrazy, a tak jsem vyprávění o La Lobě, což španělsky znamená vlčice, u Estésové Vlčí žena, hned zpracovala do komiksu,“ uvádí autorka, která pracuje formou digitální malby, a kromě komiksu se zabývá také knižní ilustrací.
La Loba
Světoznámá jungiánská psychoanalytička a básnířka Clarissa Pinkola Estésová (75) přišla před lety s novým psychologickým archetypem divoké ženy, který se podle ní ukrývá v nezměněné síle i v hloubi duše dnešních civilizovaných žen, a dokonce tvoří její podstatu. „Pro vlky i ženy jsou charakteristické ostré smysly, hravý a silně vyvinutý smysl pro oddanost,“ píše ve své knize, která se na počátku 90. let držela téměř tři roky na seznamu bestsellerů New York Times.
„Říká se, že v poušti je místo, kde se čas od času duch ženy setkává s duchem vlka. Jakmile jsem na hranicích Texasu uslyšela příběh o ženě, která byla vlkem i ženou, pocítila jsem, že jsem něčemu na stopě,“ vzpomíná. „Pak jsem objevila dávný aztécký příběh o vlčici kojící děti a na konec jsem na jihozápadě od španělských farmářů vyslechla příběhy o kostlivcích, kteří přivádějí mrtvé zpět k životu. Říkalo se o nich, že oživují lidi i zvířata.“
Právě tehdy objevila indiánskou legendu o La Lobě. Její hrdinkou je čarodějnice, která se toulá pouští i okolní krajinou a pátrá po tom, co by se mohlo ze světa dočista vytratit, aby to potom s pomocí magického rituálu mohla vrátit k životu.
Je tlustá, zarostlá a vydává zvuky podobné spíš zvířecím než lidským. Ve své jeskyni hromadí nasbírané kosti nejrůznějších pouštních zvířat, nejvíce ji však zajímají kosti vlků. Šplhá kvůli nim po horách a prohledává vyschlá koryta řek.
Píseň stvoření
Když se jí pak konečně podaří zasadit poslední chybějící kostičku do vlčí kostry, posadí se k ohni a v duchu hledá tu pravou píseň pro své stvoření. Potom zvedne ruce, a jak zpívá, kosti začínají obrůstat masem a maso srstí, až znovuzrozené zvíře otevře oči, vyskočí na všechny čtyři a vyběhne z jeskyně. Když pak vlk utíká pouští k horizontu, promění se v mladou ženu, vůdkyni nové smečky.
La Loba, Vlčí žena
„La Loba naznačuje, po čem se máme dívat. Po kostech, nezničitelné životní síle,“ vysvětluje Estésová a dodává, že důkazy tohoto archetypu se nacházejí v mnoha představách a symbolech v literatuře, malířství i náboženství u nejrůznějších kultur.
Pro Clarissu Pinkolu Estésovou jsou staré mytologické příběhy jak důležitým materiálem pro výzkum, tak terapeutickým prostředkem, s jehož pomocí její klienti hledají ztracenou duševní sílu.
Její knihu v českém překladu vydalo naposledy nakladatelství Euromedia. Komiks La Loba pro dává knihkupectví Page Five v Praze Holešovicích, Veverkova 5. Příběh Vlčí ženy je zpracován jako sešitový komiks o čtrnácti stranách. Vytiskla ho tiskárna Signprint. (www.fischmeister.art)