Článek
Prvním problémem je tempo, operní je pomalejší, pro filmové publikum ne snadno stravitelné. Děj přešlapuje na místě. Dále struktura scénáře, potažmo libreta; La Bohème má čtyři dějství, chybí ji dramatický oblouk i body obratu typické pro filmové vyprávění. Menším zádrhelem je i jednota prostoru a času v rámci všech dějství. První a čtvrté se celé odehrává ve světnici čtyř bohémů na pařížském Montmartru, druhé v ulicích, třetí za branou u hospody.
Rakouský režisér Robert Dornhelm se ale snaží. Používá všechny myslitelné konvenční filmové zbraně (experimenty ale nečekejte): kamera je takřka stále v pohybu, obíhá postavy, mraky se honí za oknem, vločky sněhu jsou až nereálně obrovské, vtahuje prostředí skrz rekvizity do hry (byť se mu nedaří skrýt, že se natáčelo v ateliérech). Používá rovněž kamerové triky jako rozdělení či zpomalení obrazu, prostřihy nebo dokonce rybí oko.
Sám si ale detailními záběry zadělal na další potíž. Filmové herectví je postaveno na civilnosti. Ale zkuste zůstat civilní, když se vašimi ústy zrovna line vrchol některé z árií. Navíc oba hlavní protagonisté zvolili jiný přístup: ona je jako sfinga, on se nechává unést.
Dornhelmovi se nakonec povedlo úspěšně odlišit svůj snímek od záznamu opery především výtvarnou stránkou, jeho kombinace barvy a černobílého tónování tady má svůj smysl a lahodí i zraku, byť celkově si přijde na své spíše sluchové ústrojí. Hlavně proto, že Villazón i Netrebko ze sebe v rolích básníka Rudolfa a jeho milované Mimi dostávají maximum možného, a byť nedosahují vyvolání zážitku podobného živému poslechu, několikrát na vás silou svého projevu sáhnou z plátna. Oni dva i Puccini jsou prostě první operní liga.
Motivací pro zhlédnutí filmové verze tak může být zachycení výjimečného zpěváka a zpěvačky v akci. To se stává aktuální i proto, že Villazón má poslední léta zdravotní a asi i psychické problémy a odvolává svá vystoupení. A nejspíš ani nelze čekat, že by se oba sešli třeba u nás v Národním nebo ve Státní opeře, už třeba z finančních důvodů.
Motivací pro zhlédnutí filmové verze tak může být zachycení výjimečného zpěváka a zpěvačky v akci. To se stává aktuální i proto, že Villazón má poslední léta zdravotní a asi i psychické problémy a odvolává svá vystoupení. A nejspíš ani nelze čekat, že by se oba sešli třeba u nás v Národním nebo ve Státní opeře, už třeba z finančních důvodů.
Motivací pro zhlédnutí filmové verze tak může být zachycení výjimečného zpěváka a zpěvačky v akci. To se stává aktuální i proto, že Villazón má poslední léta zdravotní a asi i psychické problémy a odvolává svá vystoupení. A nejspíš ani nelze čekat, že by se oba sešli třeba u nás v Národním nebo ve Státní opeře, už třeba z finančních důvodů. La Bohème
Motivací pro zhlédnutí filmové verze tak může být zachycení výjimečného zpěváka a zpěvačky v akci. To se stává aktuální i proto, že Villazón má poslední léta zdravotní a asi i psychické problémy a odvolává svá vystoupení. A nejspíš ani nelze čekat, že by se oba sešli třeba u nás v Národním nebo ve Státní opeře, už třeba z finančních důvodů. La Bohème Rakousko/Německo, 2008, 115 min.
Režie: Robert Dornhelm, hudba: Giacomo Puccini, hrají: Rolando Villazón, Anna Netrebko aj.