Článek
Po článku britského časopisu Gramophone napsaly nadšenou kritiku na vaše poslední CD i londýnské Timesy. Proč po dvou CD s Haasem a Janáčkem zrovna Prokofjev?
Kvartety Sergeje Prokofjeva byly již dávno součástí našeho repertoáru, často je hrajeme, a tak jsme uvítali nabídku Supraphonu na jejich natočení. Po Pavlu Haasovi a Janáčkovi jsme si chtěli zkusit něco nového, přitom ale nepříliš známého. A protože na albu bylo vedle Kvartetu č.1 h moll a č.2 F dur místo, přidali jsme tam Sonátu pro dvoje housle C dur s oběma houslistkami.
Timesy napsaly, že vaše provedení Prokofjeva je nejlepším lékem na splín zimních večerů. Souhlasíte?
To slyšíme velice rádi. I naši rodiče ze Slovenska nám psali, že v těchto mrazech, které vládnou, si tu desku pouštějí a dává jim hodně energie.
Trochu kuriozitou je, že vaše kvarteto má na třetím CD již třetí druhou houslistku. Jinak se vaše složení nemění?
Ne. Je pravda, že po Kateřině Gemrotové a Marii Fuxové jsme před více než rokem angažovali Evu Karovou. Složení kvarteta s dlouhými cestami po světě je vždy trochu problém, je třeba, abychom si všichni padli do oka a byli i všeobecně stabilizovanou sestavou. Eva je z Nitry, ale studovala v Brně a v Praze a zdá se, že jsme konečně našli tu pravou.
Jste ještě v kontaktu s vašimi učiteli?
S panem profesorem Milanem Škampou se ještě scházíme, je to už téměř rodinný vztah. Dříve jsme občas spolupracovali i v Basileji s Walterem Levinem, zejména u kvartetů Schuberta a Beethovena, ale to už skončilo.
Co vás na vašich cestách po světě nejvíce překvapí?
Setkali jsme se téměř všude s mnoha nadšenci neprofesionály, kteří se buď podíleli na organizaci našich koncertů, či za námi přišli po koncertech. Obdivovali jsme jejich znalosti a přístup k hudbě.
Anglie je vůbec pro vás země zaslíbená...
Mají nás tam rádi, dostali jsme několik ocenění, stali jsem se tam Umělci nové generace roku. Máme v Británii agenturu, která se o nás stará. Dokonce tam pro nás napsali i jednu skladbu.
Jakou?
Při natáčení prvního alba jsme spolupracovali s anglickým bubeníkem Colinem Curriem na Haasově kvartetu Z opičích hor. Currie pak v Anglii objednal skladbu u soudobého autora Alexandra Goehra, napsal ji na text jednoho Shakespearova sonetu. Dostala dokonce cenu a my ji premiérovali na London Proms. Nahráli jsme ji i pro BBC.
Kdy ji uslyšíme u nás?
Až se nám podaří sem Colina dostat. Zatím ale máme tak plný diář, že letošní rok to asi nebude.
Co vás letos čeká?
Koncert v Třeboni 25. 2., pak zájezdy do Berlína, Salcburku, Barcelony. Budeme hrát i v Anglii, Austrálii. A v srpnu na Dvořákově Praze. Natočíme také pro Supraphon další album.