Kurylenková a Cruise v Nevědomí

„Nevědomí je můj první autorský film,“ řekl mi ještě před premiérou režisér Joseph Kosinki a dodal: „Je to moje dítě, které jsem mohl zplodit díky úspěchu filmu Tron: Legacy. Původně, vlastně skoro přesně před osmi lety, to byla jen drobná povídka z doby, kdy jsem ještě točil jen reklamy. Po Tronovi už jsem mohl pomyslet na splnění snu. Miluji staré sci-fi filmy a televizní seriály ze sedmdesátých a osmdesátých let, a tenhle příběh je poctou tomu, co mám rád,“ dodává režisér.

Vzápětí připomíná, jak důležité bylo, že získal pro hlavní roli Toma Cruise: „Potřebovali jsme velice dobrého herce, protože postava Jacka Harpera prakticky nesleze z plátna. Tom ale pomáhal i jinak. Spolupracoval na scénáři a jeho velké profesionální zkušenosti byly užitečné. Pracoval se Stanleym Kubrickem, Stevenem Spielbergem, Ridleym Scottem, prostě se spoustou režisérů, jejichž práci obdivuji.

Navrhl Morgana Freemana do role Beeche – vůdce odporu. A ten tu roli přijal proto, že chtěl pracovat s Cruisem. A v neposlední řadě, Tom je skvělý kaskadér. Umí řídit letadlo i motorku, což jsme plně využili. Všechny kaskadérké scény točil sám a myslím, že si je skutečně užil,“ říká režisér a na otázku, co na to říkala Olga Kurylenková v hlavní ženské roli, se smíchem odpovídá:

„Olga trochu trpěla při společných divokých scénách, ale ona je původem z Ukrajiny, kde neměla lehký život, a tak se nenechala zastrašit. Její postava vnáší do příběhu tajemno a romantiku. Není jasné, odkud spadla a kdo vlastně je. Její Julie zcela rozmetá Jackovy dosavadní jistoty a přiměje ho důvěřovat vlastním instinktům, ačkoli je to proti pravidlům. Rozuzlení je, doufám, překvapivé, i když už vím o věcech, které bych teď udělal jinak…“

Kurylenková, která se z modelky stala herečkou, je v souvislosti s tímto filmem bulvárem spojována s čerstvě rozvedeným Tomem Cruisem. A co na to říká?

„Nic. Co na to mám říct? Když se budu bránit, budou mít pocit, že na tom něco je. Když jsem dělala modeling, slušně mě živil, ale nebyla jsem topmodelka, a tak si mě bulvár nevšímal. Bylo to příjemné, vydělávat peníze a nemít tyhle problémy. Vlastně bych měla být ráda, že je zajímám, protože to znamená, že jsem úspěšná… ale moc ráda nejsem. Tom je úžasný profesionál a byla radost s ním pracovat. Ale to je vše,“ ujišťuje herečka, která prožila natáčecí dny doslova v oblacích.

„Neměla jsem problém pochopit romantickou zápletku filmu. Ale tohle je sci-fi se spoustou zvláštních věcí jako dům v oblacích, kulovité letadlo, létající koule… Sešla jsem se s režisérem a on mi všechny ty věci ukázal. Jeho svět byl graficky originální a já jsem byla okouzlena. Osobně jsem si oblíbila dům v oblacích, skutečně stál, dalo se v něm bydlet. Bylo mi moc líto, když ho po natáčení rozebrali. Já bych v něm bydlela hned. Joe Kosinski studoval architekturu a tenhle dům byl jeho osobní poctou funkcionalistickým stavbám německého architekta Ludwiga Mies van der Rohe.“

Jako v oblacích připadá Olze i její vlastní život, zejména od doby, kdy se jako šestnáctiletá odstěhovala z postsovětské Ukrajiny do Paříže. „To bylo a stále je jako pohádka, jako zázrak. Byla jsem jako houba – nasávala jsem všemi póry francouzskou kulturu. Ale také jsem hodně cestovala. Byla jsem hodně v Americe, teď žiji v Londýně. Vlastně nevím, kde jsem doma, a ten pocit si zatím užívám. Celé mi to připomíná život v oblacích – i když je to trochu surreálné. Ani já sama si nejsem jistá, čím a jak jsem si to zasloužila. Ale jsem za to vděčná. A jsem ráda, že moje příští práce mne zavede zpět do Francie. Nechci zatím prozradit, co to bude konkrétně, ale mohu říct, že to bude thriller.“

Když padne otázka na srovnání Cruise a Bonda Daniela Craiga, Kurylenková se rozesměje: „Na to se mě ptají všichni. Ale asi jediné, co ty dva spojuje, je jejich maximální fyzické nasazení a absolutní profesionalita. Jsou povahově rozdílní, různých národností – bylo zajímavé s nimi pracovat, ale srovnávat je nelze. Pro mě byla Bond girl náročnější, hlavní byla fyzická příprava. Teď jsem měsíc před natáčením dostala průkazku do posilovny, a to bylo vše.“