Hlavní obsah

Kunsthalle přitahuje milovníky umění i protesty

V budově s neoklasicistní fasádou, ve které dříve fungovala Zengerova trafostanice, se včera na pražském Klárově otevřely veřejnosti nové výstavní prostory. Kunsthalle Praha, jak se galerie jmenuje, si klade za úkol přilákat i lidi, kteří by za normálních okolností uměleckou galerii minuli obloukem.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Kunsthalle, nová galerie v Praze.

Článek

„Kavárna s výhledem na Pražský hrad je přístupná pro naše členy i návštěvníky. V Kunsthalle Praha počítáme i s fungováním bistra, které může navštívit každý. Co se týče našich dalších aktivit, k výstavám vždy budou probíhat vzdělávací programy a další. Pro všechny jsou k dispozici digitální průvodce, devítimetrová interaktivní stěna ArtWall, kde si návštěvníci mohou vytvořit světelné graffiti, nebo komentované prohlídky. Pro děti je připraven hravý průvodce s názvem Jak přežít v galerii, prostor Kidshalle či kreativní workshopy. Speciální programy také připravujeme pro naši komunitu členů a členek, která je naší důležitou součástí,“ řekla Právu ředitelka galerie Ivana Goossen.

Kunsthalle Praha vznikla díky The Pudil Family Foundation, kterou založili manželé Petr a Pavlína Pudilovi za účelem podpory vizuálního umění. „Rekonstrukce budovy trvala bezmála šest let, náklady činily kolem 800 milionů korun,“ upřesňuje ředitelka.

Galerie chce prezentovat především umění dvacátého a jednadvacátého století. Vždy by měly probíhat dvě výstavy souběžně. U příležitosti otevření instituce jde o expozici Zengerova transformační stanice: Elektřina ve městě, elektřina v architektuře (trvá do 22. května) a Kinetismus: 100 let elektřiny v umění (trvá do 20. června).

Foto: Petr Horník, Právo

V Kunsthalle probíhá výstava Kinetismus: 100 let elektřiny v umění.

„Máme tři důležité linie. Jedna zastupuje tematické výstavy, na nichž se budeme soustředit na jedno období, jednu scénu, která není dostatečně probádaná, nebo se pokusíme přinést nový pohled na věc. Bude to vždy kolektivní projekt, často ve spolupráci s jinou institucí, pokud možno z ciziny, ale ne nutně. Druhým okruhem jsou projekty soustředěné na umělecký výzkum. Umělci jsou také vázaní ekonomikou a často nemají možnost tvořit a produkovat nová díla. V rámci site-specific projektů bychom jim chtěli umožnit vytvořit nová díla,“ říká hlavní kurátorka Christelle Havranek.

„Třetí linií je sbírání. Chtěli bychom prezentovat různé přístupy ke sběratelství. Ukázat, že neexistuje jen jeden typ sběratele, že jsme všichni v podstatě sběratelé, a skrz nějaké sbírky, které budeme prezentovat ve třetím patře, se dostat do způsobu myšlení člověka-sběratele. To jsou tři hlavní roviny, ale budou i další. Nejsme tematicky nebo geograficky či časově omezení. Máme velký rozptyl, je pro nás důležité se vrátit do nedávné minulosti, vidět kontinuitu mezi tím, co se stalo před sto lety a dnes,“ dodala Havranek.

Otevření nové galerie neuniklo pozornosti Společnosti pro lepší současnost a některým umělcům, kteří v úterý v podvečer zorganizovali před galerií happening Shromáždění na podporu umění - workshop artwashingu. Artwashing je charakterizován jako využívání uměleckých institucí pro třetí stranu (například podpora uměleckých aktivit nadnárodními společnostmi za účelem získání sympatií na veřejnosti).

Foto: Petr Horník, Právo

Před Kunsthalle se v úterý konal happening.

Na facebookových stránkách má společnost následující prohlášení: „Při příležitosti otevření nové galerie Kunsthalle pořádáme shromáždění na podporu umění! Kunsthalle se tváří jako spasitelská a nezisková, veřejně prospěšná instituce. My však odmítáme zavírat oči nad tím, jak oligarchové perou špinavé peníze skrze umění. Je nepřijatelné nekriticky přihlížet kulturnímu obohacování, které slouží jako daňový únik. Na Kunsthalle doplácíme všichni uhlíkovou stopou a účty za energii. Moc imaginaci! Smrt spekulaci a privatizaci!“

Organizaci, podle ČTK, dráždí i forma podnikání zakladatele nadace. Podnikatel Pudil se v roce 2005 zúčastnil odkupu Mostecké uhelné společnosti od skupiny Appian Group. V roce 2010 svůj podíl prodal společnostem Pavla Tykače. Pudil se podle veřejně dostupných zdrojů nepodílel na privatizaci Mostecké uhelné společnosti a nebyl souzen v žádném z procesů, které se privatizace týkaly.

„Žijeme v demokratické zemi a Kunsthalle Praha bude otevřenou platformou, která umožňuje diskusi různých názorových proudů napříč uměleckým spektrem. Nebráníme se kritické debatě o jejím smyslu a poslání. Tak jako mnoho jiných muzeí a galerií na světě, se i Kunsthalle v pozici nezávislé a neziskové instituce stává terčem kritiky spojené s jejím financováním. Kunsthalle Praha je od počátku financována ze soukromých zdrojů, které do okamžiku otevření pochází primárně ze zdrojů našeho zakladatele, nadace The Pudil Family Foundation. Její spoluzakladatel Petr Pudil v současné době podniká v mnoha oblastech, od obnovitelných zdrojů energie přes nemovitosti, chemii až po investice do mladých firem v biotechu. Petr Pudil svůj podíl v uhelné společnosti Czech Coal získal až po její privatizaci a následně ji prodal v roce 2010, tedy šest let před Pařížskou dohodou o změně klimatu. Jedním z hlavních důvodů prodeje byla právě environmentální politika zemí Evropské unie,“ dodává Ivana Goossen.

Související témata:

Výběr článků

Načítám