Článek
Ptákovina měla obrovskou smůlu. První premiéra se uskutečnila až po okupaci v roce 1969. Hrála se v Liberci, Ostravě, Brně a v Praze jen několik měsíců, pak byla, jak se dalo čekat, zakázána. Popisovala realitu v pokřiveném komunistickém systému nejen přesně, ale i dost přímočaře, bez opatrných náznaků.
Sérii podrazů, intrik a špehování v ní rozpoutá ředitel školy, který sám nakreslí na tabuli kosočtverec a pak nechá incident vyšetřovat v jakémsi monstrprocesu. Občany komunistické země zastupují žáčci (jeden nevinný se jde hned přiznat, aby dostal menší trest) a stane se donašečem.
Svou hru s mocí však ředitel nedomyslí. Předseda ho požádá, aby otestoval věrnost jeho nevěsty, což udělá a nemoudře jí svěří, co si skutečně myslí o předsedovi. Myslí si, že se jí pak zbaví, ale Růžena plánuje, že jej donutí k udržování vztahu pomocí vydírání.
Jiný Kundera
Nové vydání hry je skvělou zprávou už proto, že veřejnosti dotvoří obraz Kundery, kterého většina zná jen částečně, převážně díky Nesnesitelné lehkosti bytí, Žertu a Směšným láskám. Autor je to přitom mnohem složitější. Psal rané básně, psal dramata a ve stáří napsal také výrazné romány, které v češtině nevyšly - Identita, Pomalost, Nevědění.
Ptákovina ukazuje druh humoru, který k němu patří, ale v románech ho těžko najdete. Nenese v sobě jen pocit absurdity, jde částečně i o bláznivý humor, o grotesku, která nemá daleko k cimrmanovskému Vyšetřování ztráty třídní knihy.
Hře hodně prospělo herecké obsazení. Světla Svozilová, Eva Svobodová, Helena Lehká, Inka Čekanová, Jan Přeučil, Oldřich Vlach a především démonický Miloš Kopecký v roli ředitele exceluje.
Zvukový záznam vychází současně s knižním vydáním hry v nakladatelství Atlantis.