Kundera přijížděl inkognito, vzpomínají v Kunštátu

Článek

„Když tady byl naposledy, vydali se s manželkou Věrou i do místního hostince,“ zavzpomínali na návštěvu svého strýce neteř Alena Vašková Vlčková, která v Kunštátě bydlí, a synovec Jan Kundera. „Jídlo kuchař připravil a Kunderovi jeho kvalitu nejprve ověřili s pomocí kyvadélka,“ přidali kuriózní detail. Podstatu toho ale neznali.

Úsměvná historka se odehrála zhruba v roce 2005. Místní lidé tehdy slavného spisovatele nepoznali, ostatně to byl jeho záměr. Kunštát ale přesto je „kunderovským“ městem. Mnohem častěji je však spojován s osobností básníka, dramatika, překladatele a editora Ludvíka Kundery, který žil v domě na náměstí.

Oba bratrance dělil věkový rozdíl, Milan byl o devět let mladší.

Macron vzdal na summitu NATO hold zesnulému Kunderovi

Evropa

V rodině se traduje, že nezasvěcení lidé si jejich jména často pletli.

„Milan byl světový romanopisec, ale táta také psal, i proto docházelo někdy k záměnám,“ vysvětlila paní Alena a dodala, že k omylům možná přispělo i to, že křestní jméno Ludvík měl i Milanův otec.

Ludvík prý s humorem vyprávěl i příhodu o tom, jak dostal poštou velkou bednu s knihami, které měl podepsat, jenže autorem těch knih byl jeho slavnější bratranec Milan Kundera. Přesto měli podle sourozenců Aleny a Jana vřelé vztahy. „Obzvlášť když byli mladí, Milan sem do Kunštátu často jezdil na chatičku,“ vrátili se k rodinným setkáním.

V Paříži se minuli

Z rodinného archivu poskytli Právu unikátní fotografii, na které jsou oba Kunderové zachyceni spolu. „Řekla bych, že je to z období 50. a 60. let,“ odhadla vznik černobílého snímku paní Alena. Podle staveb v pozadí stojí před budovou dnešního hlavního nádraží v Praze.

Další důkaz o možném setkání dokládá na stroji psaný dopis, který potomci Kunderů také objevili mezi rodinnými písemnostmi. „Nazdar Milane, nazdar Věro, zdá se, že pojedem do Paříže,“ psal zvesela Ludvík Kundera v dopisu do Francie 13. dubna 1994.

„Neznáme však způsob, jak k vám proniknout, neznáme telefon, neznáme nic, jsme venkovani z povolání,“ pokračoval Ludvík v psaní slavnému bratranci.

Dopis adresáta nakonec nezastihl, důvod byl úsměvný. Zatímco Ludvík mířil se skupinou kunštátských keramiků do Paříže, Milan byl v té době na dovolené v Čechách a na Moravě. „Ve chvíli, kdy rodiče zvonili u Milanova a Věřina bytu v Paříži, Milan s Věrou stáli u našich vrat v Kunštátě. Žert osudu,“ uzavírají Alena s Janem vyprávění o dvou příbuzných spisovatelích se stejným příjmením.

Bratranci se minuli, dopis se vrátil zpátky neotevřený a v současnosti zdobí sbírku rodinných písemností v Památníku písemnictví na Moravě.