Kulturní skandály 2019. Nekonečná obtěžování i falešná Madonna na Eurovizi

Loni na konci roku byl obviněn hollywoodský producent Harvey Weinstein, že sexuálně obtěžoval herečky a další ženy ve filmové branži. Kauza se přelila do roku letošního. Weinsteina obvinilo u civilních soudů více než osmdesát žen včetně hereček Salmy Hayekové či Gwyneth Paltrowové.

V květnu však dosáhl s desítkami z nich dohody. Souhlasil s tím, že jim vyplatí v součtu 44 milionů dolarů (více než miliardu korun), pokud žalobu stáhnou. Dvou hlavních kauz projednávaných před tribunálem v New Yorku se přitom dohoda netýká. Začátek procesu byl ze září letošního roku posunut na leden 2020.

V listopadu obvinila ze sexuálního obtěžování francouzská herečka Adèle Haenelová režiséra Christopha Ruggiu. Popsala, jak byla v době, kdy mezi svým dvanáctým a patnáctým rokem natáčela film Ďáblové, vystavena jeho sexuálním útokům. Režisér její obvinění odmítl, případ však vyšetřuje prokuratura.

Ve stejném měsíci zasadila dvaašedesátiletá francouzská fotografka Valentine Monnierová další ránu režisérovi Romanu Polanskému. Sdělila, že ji v roce 1975 jako osmnáctiletou znásilnil. List The New York Times napsal, že je šestou ženou, jež Polanského veřejně obvinila ze sexuálního útoku. Francouzský režisér polského původu prostřednictvím svého právníka obvinění důrazně odmítl.

Vyřizování si účtů po letech se ale nekonalo jen ve filmovém světě. Obvinění ze sexuálního obtěžování čelil i španělský operní zpěvák Plácido Domingo, jenž údajně nutil k sexuálnímu styku asi dvacet žen. Prý jim dal práci, když souhlasily. Domingo v srpnu označil všechna obvinění za „hluboce znepokojivá a tak, jak byla představena, nepřesná“. Dodal, že se domníval, že veškeré jeho chování a vztahy k ženám byly přijímány kladně a se souhlasem.

V září nicméně skončil svou práci v newyorské Metropolitní opeře, a to před premiérou opery Macbeth, v níž měl hlavní roli. Deníku New York Times řekl: „Debutoval jsem v Metropolitní opeře v sedmadvaceti letech a zpíval jsem v tomto vynikajícím divadle jednapadesát skvělých let.“

Tradiční živnou půdou pro skandály bylo i v letošním roce finále soutěže Eurovision Song Contest, které se uskutečnilo v květnu v izraelském Tel Avivu. Začalo to tím, že se ukrajinská veřejnoprávní stanice NSTU už v únoru nepohodla s vítězkou národního kola Maruv, vlastním jménem Hannou Korsunovou, a ta se závěrečných kol odmítla účastnit.

Důvodem bylo to, že občas vystupuje ve znepřáteleném Rusku a Ukrajinci jí dali k podpisu smlouvu, podle které se měla dočasně koncertů tam vzdát. Zpěvačka prohlásila, že je ochotna zrušit turné v Rusku, ale nehodlá přistoupit na další požadavky v kontraktu. Ty dokonce považovala za cenzuru.

Během Eurovize se podivně profilovala běloruská národní porota. „Zjistili jsme špatné započítání bodů v důsledku lidské chyby. Na divácké hlasy a vítěze to ale nemělo vliv,“ zaznělo v prohlášení Evropské vysílací unie, jež zveřejnila několik dnů po finále. Porota z Běloruska se totiž nedržela pravidel a po prvním semifinále prozradila, jak hlasovala, což neměla. Navíc bylo podezřelé, že ve většině případů hlasovala pro bezpečně nejhorší písničky večera.

Organizátoři Eurovize letos potrestali pokutou Island za chování tamní skupiny Hatari. Její členové v Izraeli během vyhlašování výsledků rozvinuli transparenty v barvách palestinské vlajky a s nápisem Palestina, což byla podle regulí nepřípustná politizace soutěže.

Korunu všemu nasadila zpěvačka Madonna, která si řekla za dvě písně zazpívané na konci finále o honorář v přepočtu bezmála 23 milionů korun a stala se tak nejdražším hostem soutěže v její historii. Peníze jí údajně zaplatil kanadsko-izraelský podnikatel Sylvan Adams.

Nakonec zazpívala tak falešně, že okamžitě vstoupila do dějin soutěže podruhé, a to jako nejhůře zpívající host v historii. A možná i jako nejhůře zpívající účastník, protože ač si o Eurovizi můžeme myslet cokoli, ti, kteří se do semifinále a finále probojují, většinou zpěv zvládají.

V březnu se po mnoha letech v tradičně kontroverzním duchu přihlásila německá rocková kapela Rammstein. Videoupoutávka k novému singlu trvá pětatřicet sekund a ukazuje členy skupiny čekající na popravu oběšením. Na sobě mají pruhované mundúry, které nosili vězni v koncentračních táborech. Záběry ukončilo slovo „Deutschland“ vyobrazené lomeným písmem.

Následně skupina zveřejnila videoklip ke stejnojmenné skladbě. Zhruba devítiminutový film obsahuje odkazy na historické události, od bitvy Germánů s Římany přes středovek, dobu nacismu i komunismu po současnost. Když pak v květnu dorazili Rammstein na dva koncerty do Prahy, nabídli divákům přesně to, co čekali. Odvážnou vizuální show s mnoha většími či menšími provokacemi. Prostě, takoví Rammstein jsou.

Americká herečka Felicity Huffmanová, jež je známá ze seriálu Zoufalé manželky, byla v září odsouzena ke čtrnácti dnům vězení, 250 hodinám veřejně prospěšných prací a pokutě třicet tisíc dolarů (v přepočtu asi 700 tisíc Kč) za korupční skandál s přijímacími testy na vybrané americké univerzity.

Byla součástí skupiny jedenapadesáti lidí, v níž rodiče zaplatili na úplatcích celkově pětadvacet milionů dolarů (584 milionů korun), aby se jejich děti dostaly na vybranou univerzitu. Před soudem se přiznala a řekla: „Zasloužím si jakýkoliv trest, který mi dáte.“

Když si v prosinci ve Stockholmu přebíral rakouský spisovatel Peter Handke Nobelovu cenu za literaturu, ve švédské metropoli se proti tomu demonstrovalo. Důvodem byly jeho prosrbské postoje za války v Jugoslávii. Ceremoniál bojkotovali velvyslanci Kosova, Albánie, Chorvatska a Turecka. Turecký prezident Erdogan spisovatele dokonce označil za rasistu.

Handke je znám jako nekritický obdivovatel bývalého jugoslávského prezidenta Slobodana Miloševiče, na jehož pohřbu v roce 2006 vystoupil se smuteční řečí v srbštině. Prohlašoval o něm, že nebyl žádný nacionalista, jen chtěl zachovat Jugoslávii. Navštívil ho také ve vězení v Haagu, kde Miloševič čelil obžalobě z válečných zločinů a ze zločinů proti lidskosti.