Kultovní soubor Ultima Vez uvede v Arše novou choreografii Traces

Vandekeybus, který se v novém tisíciletí přibližoval stále více k divadlu, se vrací k tanci, jímž jdou vyjádřit emoce, které jsou nevyslovitelné. Opět hledá hranice možností lidského těla, zkoumá agresi i pudy a další instinkty a jejich zvířecí kořeny.

V poslední dekádě se kromě zkoumání světa teenagerů, násilí v něm nebo nebezpečí, které představují různí samozvaní spasitelé, vrátil i ke kořenům své tvorby. V roce 2013 uvedl nově nastudované průlomové představení What The Body Does Not Remember, kde si tanečníci házeli tvárnicemi. Pracovali na hraně rizika, což umocňovalo emoce.

Obnovil i představení In Spite of Wishing and Wanting, které bylo věnováno čistě mužskému světu, snům, obavám i agresi.

„Strach z toho, že mě něco nebo někdo ovládne, má svoji odvrácenou stranu: touhu proměnit se v něco nebo někoho jiného. Strach a touha obíhají kolem stejného jádra. Tato touha po proměně je ústředním tématem,“ vysvětlil režisér a choreograf Wim Vandekeybus, proč obnovil představení, jehož integrální součástí je i film.

V Traces se Vandekeybus vydal k hledání kořenů své tvorby, ale také pátrá po tom, odkud pocházejí emoce, které ho zajímají. Klíčovou roli opět hraje hudba, kterou složili Trixie Whitley, Shahzad Ismaily, Ben Perowsky a Daniel Mintseris. Na kytaru hraje legenda newyorské avantgardní scény Marc Ribot.

Může se vám hodit na Firmy.cz: Divadlo Archa