Křižanovo téma, a zase z divokého východu

Poprvé dostal na jeviště konflikt statečného Valacha, evangelíka Jury Barana, s kořistným, morálně křivým Sekalem, nemanželským synem sedláka Obervy v bigotně katolickém, a přece farizejském prostředí Hané, navíc v extrémním čase nacistické okupace, Petr Veselý ve Zlíně.

Inscenace jedinečná, ale kvůli dvacetitunové scéně Milana Popelky nepřenosná, přesto kritikou opomenutá neprávem. Scénograf Deákové Lukáš Kuchinka je skromnější, proto se plzeňská divadelní adaptace Martina Františáka může stát kouskem vývozním, a třeba hned pro domácí mezinárodní festival Divadlo.

Ponechám stranou škatulky, kolegové zavírají Sekala do té s nápisem western. Také o Křižanových Stínech horkého léta pro Františka Vláčila se tak psalo, aby se recenzenti opatrnicky vyhnuli podstatě: Křižan se vymezuje proti čecháčkovské prostřednosti, vyčůranosti, ohebnosti. A proti tomu staví nestádní statečnou hrdost.

Sám byl takový, proto se brzy vzdálil politice, také u nás jen líhni bezuzdného kariérismu. Povšimněme si jen, jakou floskulační artilérii nasadili slouhové kmotrů proti novicům v politice (včetně E. Wagnerové, jíž sami nesahají ani po kotníky), kteří zdůvodnili návrh velezrady - za amnestii, za ostudy v Evropě, za nákazu putinovskými Sirénami v "demograticky" propachtovaném mocenském pašalíku atd.

Střet Barana se Sekalem je o velezradách v jejich stejně ušmudlaném okolí; poslušném, zbabělém, přetvařujícím se, vůlí přežívat za cenu jakéhokoli ponížení posedlém. Kdo se vzepře, ať ve službě zla či dobra, toho je třeba zabít. Nakonec ale spíš Barana než Sekala, protože on by mohl být svědomím, výčitkou, pamětí, pravdou.

Zástupci protikladů na jevišti - Martin Stránský (Baran) a Jan Maléř (Sekal) zvládli modelový svár bravurně. Stránský by možná mohl ubrat z patosu, a kladivo by měl nechat ležet v kovárně, Maléř by naopak mohl ještě přitvrdit při rozlišování poloh zla.

Lépe se daří potměšilci, bezpáteřnímu holiči Záprdkovi (Zdeněk Rohlíček) a páteru Flórovi (Jakub Zindulka), ubíjejícímu pánaboha v sobě rezignací na boží spravedlnost v prostředí falše reprezentované Pavlem Pavlovským (Oberva), Josefem Nechutným (Starosta), Zdeňkem Muchou (Včelný), Viktorem Vrabcem (Koukol) atd. Bravo!