Článek
Maura je i v sedmdesáti letech velkou tváří španělské kinematografie, a i když pracovala s mnoha, nejvíce se proslavila filmy režiséra Pedra Almodóvara Co jsem komu udělala?, Zákon touhy, Ženy na pokraji nervového zhroucení či Volver.
„Almodóvar je režisér, s nímž jsem se nejvíc nasmála, ale i nejvíc naplakala. Natočili jsme spolu krásné filmy, ale teď s ním chtějí točit herečky z celého světa. Já myslím, že už jsme toho spolu udělali dost a navzájem jsme se toho od sebe hodně naučili. Jsme si kvit,“ řekla o svém režisérovi herečka a ocenila krásný večer, který prožila na zahájení Febiofestu.
Marco Belocchio na setkání s novinář.
O kariéře pak řekla, že měla štěstí na skvělé režiséry i pestré příležitosti. „Nikdy jsem herectví nestudovala, ale jedno vím jistě – člověk ho musí mít v sobě a musí ho bavit. Pro mě je herectví hra. Všemu, co hraji, v tu chvíli věřím. Jsem ráda, když mě režisér vede, a jsem přesvědčena, že zahrát můžeme úplně všechno. To je jedna z věcí, které mě naučil Pedro,“ řekla.
Přes půl století trvající kariéra Marka Bellocchia zahrnuje politická dramata, netradiční adaptace klasiky i sžíravé satiry na katolickou církev. Také jeho novinka Krev mé krve, uvedená na Febiofestu, se vydává za zdi kláštera.
„Typická vlna politického filmu pominula spolu s mladými diváky, kteří se o ni zajímali. Dnes převažuje názor, že politici jsou darebáci, zloději, převlékači kabátů a podobně,“ řekl k současnému italskému filmu Belocchio. „Ale i dnes je řada mladých režisérů, kteří citlivě vnímají silná témata jako imigrace nebo korupce. A není náhoda, že v Berlíně vyhrál Zlatého medvěda italský dokument na téma imigrace Požár na moři.“